...s Vojtíškem vezli záchrankou. Naše kýlní trápení pokračuje, zhoršuje se a aby to nebylo málo, jsou vánoční svátky. Včera večer se mu kýla opět sekla, nešla zatlačit, byla fialová, velká a tvrdá. Vojtíšek ječel bolestí a my ho nosili a zkoušeli uklidňovat, až s ním manžel zašel opět na pohotovost v Havířově. "Naštěstí" mu to nezalezlo ani po třech hodinách, takže se jim v nemocnici "nevysmáli" a volali k němu tři doktory, kteří se shodli na tom, že kýla je uskřinutá a nejde zatlačit přes tři hodiny. Volalo se tedy do Ostravy Poruby, kde ho tedy moc přijat nechtěli a chtěli překecat Havířováky, aby si ho nechali přes noc na pozorování... Chápete to? S nebezpečnou uskřinutou kýlou?! Když tady není dětská chirurgie? Nakonec nám zavolali záchranku, moje mamina mezitím přišla k nám pohlídat medvěda Šimona (když usne, nic neví). Manžel za námi dojel autem i s věcmi. Přece bude operace. Nicméně se Vojtíšek v záchrance nějak uklidnil tím drncáním a v Porubě už mu kýla o dost změkla a šup, doktor ji přes nějaký ten pláč zatlačil do bříška. Domů jsme dojeli někdy po půlnoci. Vynervovaní z keců jednoho chirurga a unavení. Bobek Vojta už měl z Havířova i napíchlou kanylu v žilce.
A opět ho nevzali na operaci dříve. Takhle to prý máme "praktikovat" až do termínu. Je to už vážně psycho. Jsem zvědavá, co bude dnes. A zítra Štědrý den. Po dnešním telefonátu jedné doktorce z dětské chirurgie se nám termín operace přiblížil aspoň o 14 dní. 14.1.
Ale jedna sranda přeci jen byla. Moje mamina byla prý celou dobu u nás doma při hlídání Šimona ohrožována naší Mayou - kočkou. Je lepší než hlídací pes :-). Vrčela na ni, syčela, až ji zahnala do koupelny. A přitom ji má normálně docela ráda. Jen je mi líto, že jsem to neviděla. :-)
 |
| Máme novou hračku. Paní záchranářka nám dala při převozu panáčka záchranáře :-). To byla jízda! |
Žádné komentáře:
Okomentovat