Šimulka byl už od čtvrtka večera nervózní. Z čeho? Z čerta. Pořád se bál, že si pro něj přijde. Celou noc ho bolelo bříško a v pátek ve školce bolesti pokračovaly, skoro nejedl. Myslela jsem, že to je přece jenom nějaká střevní viróza, ale nakonec to byl opravdu velký strach. Loni ve školce se tak bál čerta, co tam na ně přišel, že měl z toho noční můry, počůrával se a při každém zazvonění se klepal, čekal, že bude za dveřmi stát čert s pytlem na zlobivé děti. I když jsme mu to vysvětlovali, že čerti jsou převlečení lidé, že neodnášejí děti do pekla...stejně se hrozně bál. Proto nemám ráda, když se děti čerty straší. Po pravdě nechápu některé rodiče opravdu malých a citlivějších dětí, kteří si zvou domů zvlášť hrozivé čerty a smějí se jejich strachu. Kdesi jsem četla článek, že takové trauma u dětí vyvolané z čerta se dá přirovnat k traumatu z přepadení (u dospěláka) v noci třeba v parku. U některých může vzniknout i koktání. No stojí to za to? Letos Šimi do školky na mikulášskou nadílku nešel. A vidíte, přesto měl takový strach, že ani nejedl a tu kupu sladkostí, co včera dostal, si ani neužil.
Každopádně jsem včera babičkám a dědečkům nabídla ananasovo-ořechový koláč. Všem chutnal a chtějí recept. Takže si ho opravdu upečte. Je to úplná pochoutka!!! Nekecám :-). Já bych ho snědla klidně celý.
 |
| A to není zdaleka všechno. Kluci toho dostali fakt "hafo". A k tomu ještě několik kilo banánů, mandarinek a pomerančů :-). |
 |
| ... no, budou potřebovat pomoc s konzumací, to je jasné :-) |
 |
| Náš starý stromeček. Zůstal v bytě, když jsme se do něj před lety stěhovali, po původním majiteli. A zdobíme s kluky vším co máme, halabala a barevně :-). Příští rok asi půjdeme do nějakého vysokého stromečku a uvažuju o baňkách fialových a zelených :-). Uvidíme. |
Žádné komentáře:
Okomentovat