Nějaké horší dny se sešly. Včera mi začal po mini pádu Vojtíšek strašně řvát a já si chvíli myslela, že přihrává, že je jenom unavený. Ale pořád tak nějak divně s malými přestávkami ječel, až jsem mu stáhla slipy a podívala se, jestli se třeba nebouchl do toho citlivého mužského místečka. O ona mu tam docela vysoko na tříslech vylezla a zřejmě uvízla kula velikosti štíhlejšího slepičího vejce. V rychlosti jsem oblékla oba kluky a letěli jsme do nemocnice, naštěstí bydlíme kousek od ní. Samozřejmě, když jsme tam dorazili, Vojtíšek už neplakal a ta "bakula" nebyla k nalezení. Při vyšetření u doktora jsem měla trošku pocit, že mi snad nevěří... Každopádně nic nenahmatal. Doma večer koupal Vojtíka manžel a tu kouli tam zase viděl, takže dnes ráno jsme po školce putovali k naší dětské doktorce. Tam opět nic nenahmatala, koule-kýla byla zalezlá někde v břichu. Ale věřila mi.
Takže nás čeká urologie, kde nám zřejmě potvrdí fimózu (zúžená předkožka) a pak si domluvíme 2 in 1. Dvě operace při jedné narkóze, když už.
Tříselná kýla a asi fimózka. Co víc si přát? Už stačí, řekla bych. Bobánek malý.
Necháme to zřejmě po Vánocích. Ach jo.
Žádné komentáře:
Okomentovat