Naše zparchantělá kočička se dočkala vlastního polštáře. Vždy nám totiž polehávala na našich věcech, dekách, polštářích, prostě na všem měkkém. A zanechávala tam plno chlupů. Má dokonce i svůj vlastní kožich na noční spaní, který jsem jí před lety věnovala z šatníku (umělý samozřejmě).
Starou dětskou peřinu jsem přeložila natřikrát, sešila a ze starého povlečení jsem ušila povlak. Hned si na něj lehla a jen doufám, že si ta jedna potvůrka polštář neoznačkuje.
Uklizeno a navařeno mám, tak ještě zkusím pohnout s kabelkou, než dorazí kluci domů :-). Tak do toho. Zdravím L´KoZy :-) !
Pro jistotu má Maya pod polštářem ještě deku a celé křeslo, aby jí náhodou nenastydly ledvinky :-). |
Žádné komentáře:
Okomentovat