"Fajná" básnička

Dneska byl Šimonek se školkou v loutkovém divadle v Ostravě na Zlatovlásce a přinesl si z představení prospekt. Byly na něm napsány čtyři básničky od Josefa Kainara a ta jedna se mi tak líbila, že jsem se ji musela hned naučit. Je kraťoučká, přesto pořadí některých slov občas zaměním. Zítra mi to půjde líp :-). Zkusím ji říct hodně rychle :-). Skvělá pro malé dětičky.

 

RYBY

Josef Kainar

 

Povídala rybě ryba,

že moc mluvit, to je chyba.

 

Ryba rybě řekla na to,

že být zticha, to je zlato.

 

A v tom byla chyba celá-

jedna druhou neslyšela.

 

 

 

A když už jsem u toho Kainara, tak mám jednu básničku moc moc oblíbenou právě od něj. Už od nižšího stupně gymplu, kde jsme se ji museli povinně naučit. Dětem jsem ji od narození pořád dokola přednášela. A tu až příště.



Zase jedna nebo dvě radosti

Nějaké horší dny se sešly. Včera mi začal po mini pádu Vojtíšek strašně řvát a já si chvíli myslela, že přihrává, že je jenom unavený. Ale pořád tak nějak divně s malými přestávkami ječel, až jsem mu stáhla slipy a podívala se, jestli se třeba nebouchl do toho citlivého mužského místečka. O ona mu tam docela vysoko na tříslech vylezla a zřejmě uvízla kula velikosti štíhlejšího slepičího vejce. V rychlosti jsem oblékla oba kluky a letěli jsme do nemocnice, naštěstí bydlíme kousek od ní. Samozřejmě, když jsme tam dorazili, Vojtíšek už neplakal a ta "bakula" nebyla k nalezení. Při vyšetření u doktora jsem měla trošku pocit, že mi snad nevěří... Každopádně nic nenahmatal. Doma večer koupal Vojtíka manžel a tu kouli tam zase viděl, takže dnes ráno jsme po školce putovali k naší dětské doktorce. Tam opět nic nenahmatala, koule-kýla byla zalezlá někde v břichu. Ale věřila mi.

 

Takže nás čeká urologie, kde nám zřejmě potvrdí fimózu (zúžená předkožka) a pak si domluvíme 2 in 1. Dvě operace při jedné narkóze, když už.

 

Tříselná kýla a asi fimózka. Co víc si přát? Už stačí, řekla bych. Bobánek malý.

 

Necháme to zřejmě po Vánocích. Ach jo. 

Kočička

Tahle kočička je pro jednu holčičku (pokud se UZ nemýlí), která se ještě bezpečně hřeje v maminčině bříšku.

 

 

 



Dallas 63

Venku je docela hnusně, Vojťulka chrupká, Šimonek snad spinká ve školce a já jsem čerstvě pocvičila hned, co jsem dočetla posledních pár stránek knihy od S. Kinga. Dallas 63. Byla trošku delší (736 stran), tak jsem ji rozfázovaně četla několik dní, když byl čas a chuť. Kdo má rád knihy s tématikou cestování časem, přijde si na své. Kniha je geniálně (jak jinak) napsána a velice dobře se čte.

 

Hlavním hrdinou je středoškolský učitel angličtiny Jake Epping, který dostane možnost dostat se "časovou bublinou" do minulosti, resp. do jednoho určitého dne a místa v roce 1958. Na své cestě změní běh již proběhlých událostí, někoho zachrání před zmrzačením, přestěhuje se do Jodie, kde začne učit, sem tam si vsadí na sportovní tutovku... Jeho hlavním osobním úkolem je však zabránit atentátu na J.F. Kennedyho v roce 1963. V minulosti tedy žije několik let, zamiluje se do krásné Sadie, najde si dobré přátelé a u toho špicluje podezřelého Lee Harveyho Oswalda a jeho rodinu, aby si byl jist, zda to byl on, kdo prezidenta zabil. Jenže žádná změna v minulosti není bez následků. Slyšeli jste o efektu motýlích křídel? :-) Více v knize...

King skvěle popsal kulturu doby minulé a skvěle propletl osudy lidí. Děj knížky vás pohltí. Doporučuji. Za sebe.

 

Meďáček hnědáček

Další spinkáček, původně jsem nevěděla, zda to bude spíše myš či medvídek, ale to druhé mi připadá věrohodnější :-). Včera ušitý a dnes nafocený v rychlosti. Dám sem fotečky a rychle vařit česnečku na přání. Manžel přišel brzy z práce, cítí se nějak krank a chce tu polévku! Taky si ji dám s chutí :-).

 

  

 

  

 



  

 

 

Džínová kabelka potřetí

Konečně jsem ji došila. Jsou na ní i nějaké výšivky. Není dokonalá. Ale dá se :-). Malá, lehká, skladná.

 

Zavěšená.

Více zblízka...

Ještě blíže :-). Kapsička je dekorační i funkční. Přes zip má kabelka kousek "látky" na překlopení.

Na podšívku jsem použila zajímavou látku. Je i v malé kapsičce.

Uvnitř malé kabelky je jedna kapsa z fialové puntíkaté látky.

Kabelka zezadu.



Kroupová bašta - příloha nebo jen tak

Připravila jsem si před chvílí tuhle pochoutku, protože ji mám ráda, dlouho jsem ji nedělala a venku je hnusně :-). Kdysi jsem do ní dala příliš česneku a málem mě ty bolesti "zabily". Byla jsem tehdy na praxi na finančáku a den byl dlouhý (nezapomenutelný) a bolesti neustávaly. Proto radím s česnekem (hlavně silným českým) rozumně :-).

 

Dělala jsem jen z poloviční porce.

 

Recept zde:

 

1,5 čtvrtlitrového hrnku krup, 6 větších brambor uvařených ve slupce, 2 velké cibule nakrájené najemno, 5-6 stroužků česneku (podle vašich chutí a zdatnosti žaludku), 1 lžíce majoránky, sůl, pepř, olej.

 

Kroupy vaříme doměkka (1/2 hodiny), brambory uvařené ve slupce oloupeme a protlačíme do mísy jako na salát. Cibulku nakrájenou nadrobno osmažíme na oleji, česnek utřeme. Vše smícháme, ochutíme majoránkou, solí a pepřem. Tuhle přílohu můžeme jíst jen tak nebo podávat k masu. Nebo třeba i ke klobásce nebo grilovanému párku.



Polštářek pro Mayu

Naše zparchantělá kočička se dočkala vlastního polštáře. Vždy nám totiž polehávala na našich věcech, dekách, polštářích, prostě na všem měkkém. A zanechávala tam plno chlupů.  Má dokonce i svůj vlastní kožich na noční spaní, který jsem jí před lety věnovala z šatníku (umělý samozřejmě).

 

Starou dětskou peřinu jsem přeložila natřikrát, sešila a ze starého povlečení jsem ušila povlak. Hned si na něj lehla a jen doufám, že si ta jedna potvůrka polštář neoznačkuje.

 

Uklizeno a navařeno mám, tak ještě zkusím pohnout s kabelkou, než dorazí kluci domů :-). Tak do toho. Zdravím L´KoZy :-) !

 

Pro jistotu má Maya pod polštářem ještě deku a celé křeslo, aby jí náhodou nenastydly ledvinky :-).



Dnes volněji... aneb zase jednou bez kluků :-)

Včera se kluci s nadšením vrhli sloužit starším :-), vrací se v úterý a já si tudíž volný čas můžu užít podle svého. Mám ale menší problém. Jakmile mám najednou kolem sebe prázdný byt, nic nemusím hned udělat, jsem kolikrát tak trochu mimo. Sedím a říkám si, jak všechno to, co jsem si naplánovala, stihnu. Pak nakonec třeba i skončím tady :-).

 

Už jsem zrána pracovala na kabelce (stále není hotová),

 

 

pak jsem zaskočila do školky pro obídek, aby nepropadl Šimonkovi (a snědla zatepla, aby se nezkazil :-)), nakrájela jsem si sýry, šunku a dala kynout těsto na blboně,

 

 

fyzicky i psychicky se chystám za chvilku cvičit na orbitreku (začal tak strašně vrzat, až jsem zvědavá, jestli to mé uši vydrží - a pokud to nepůjde spravit, tak to budu kynout jak to těsto?! :-)),

 

 

pak se vrhnu na ty plněné rohlíčky, se kterýma si tak trochu pohraju. Večer jsem domluvená s kozama (mé ctěné kamarádky) na kozím dýchánku a chci jim přinést pár kousků k ochutnání. Jenže jedna nejí maso a druhá nejí hermelín a nivu. Já jím vše. Takže budu značit :-).

 

A jestli mi vyjde čásek mezi blboněma a chystáním se ven, vyšiju novému spinkáčkovi alespoň obličej.

 

 

A na žehlení a uklízení dneska "prdím". Pěkný den všem.

 

 

Ufík žlutohlavý

Včera došit. Dnes nafocen. Ufonek s pronikavýma černýma očima (jako u černookých dětí - Bek) :-). Jen neděsí v pyžamu lidi na ulici a neklepe nikomu na dveře :-). S výšivkou ufonské vesmírné lodě.

 

Rád si i zacvičí... :-)

 

Medový perníkový koláč

Nasmažila jsem holandské řízečky a upekla perníkovou buchtu. Vojtíšek je uložen v posteli a jen doufám, že se za chvíli nezačne dusit kašlem :-(. Už máme za sebou pár špatných nocí a jednu i s laryngitidickým kašlem, Rectodelt ale nebyl zapotřebí. Ach jo. Už aby ta děcka byla zdravá a měla silnější imunitu!

 

Tady je recept.

 

150 g hrubé mouky, 150 ml medu (tentokráte jsem dala český pastový med), 4 vejce (sníh z bílků + žloutky), 2 lžičky perníkového koření (Vitana), 2 lžíce vody, 1 prášek do pečiva, tuk na vymazání + vysypat koláčovou formu.

 

Med utřeme se žloutky a se 2 lžícemi vlažné vody. Přidáme hrubou mouku smíchanou s kypřícím práškem, kořením a sněhem z bílků. Formu vymažeme a vysypeme moukou. Pečeme na 180 stupňů do zlatohněda či hnědozlata? :-). Jíme jen tak, nebo pomažeme nutelou, pocákáme polevou, natřeme marmeládou nebo postříkáme šlehačkou :-).

Žloutky, medík a H2O :-).

Přidáme sněhu...

Zamícháme a kydneme do formy :-).

Upečeno, docela do tmavé barvy.

Jak se žilo před sto lety

V sobotu 4.10.  se v Havířově na náměstí konala akce - Jak se žilo před sto lety. Šli jsme se také podívat, dali si burčák, svařák a podívali se po stáncích. Ještěže jsme nebyli přímo na místě, když se tam začalo "střílet" z děl, to byly rány! Lekali jsme se i o kus dál :-). Chudáci děti! Moc dlouho jsme tam nepobyli, zvítězila poslední měsíc oblíbená akce - Sběr kaštanů.

 

Tak pár foteček z toho hemžení.

 



Kováříček.

V dobových kostýmech.

Náměstí, které se může "pochlubit" kyvadlem :-).

Koníšek... :-) (tak by ho nazvala má máti)

I děti si mohly zastřílet :-).

Na dřevěném kolotoči se mohly děti povoziti... ale ne zdarma...

Z vystoupení pro děti.