čtvrtek 24. prosince 2020

Po velice dlouhé době...

 ...jsem ušila kočičku pro maličkou Lindušku. Na přání. Na Vánoce. I přes ty křeče v ruce. 





Sbalená. Celá ručně šitá. Pár hodin práce :-).


Jsou Vánoce, jsou Vánoce, jsou Vánoce...

Všem dobrým lidem dobré vůle přeji krásné Vánoce, pokud možno bezcovidové i jinak bezsajrajtové :-)

Já už dneska zrána snědla několik kapříků, vždy si je ráno neobalené nasmažím, půlku sežeru a po studenu večer jím se salátem :-). Před chvílí jsme pojedli rajskou polévku s kupou sýru, protože kluci jinou nechtějí a máme ji všichni rádi. Nyní si užívám chvilky klidu, pak se nazdobím a začnu dělati večeři a pak hurrrah na dárečky. Snad něco bude :-).

Nechápu, jak jsme kdysi dokázaly se ségrou vydržet od rána bez jídla, abychom viděly zlaté prasátko. My jsme dnes den začali čerstvě upečenou vánočkou s máslem a hlady kvůli praseti netrpíme :-).

A kluci se teď porafali kvůli skinu do minecraftu. Ach jo. "Ratůnku."





...čiči Maya...

Z příprav:













neděle 22. listopadu 2020

Švédský koláč

Hodně peču, ale tento koláč podle receptu mé maminy jsem dělala poprvé a ani nevím proč až teď. Je totiž vynikající. Recept náš nebo podobný zná plno lidí. Tady je: 


Švédský koláč

Na plech: 

1. Sypká směs: 3 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek cukru krupice, 1 prášek do pečiva - smícháme.

2. Náplň: 3 měkké tvarohy (balené, ne v kelímku), 3 celá vejce, 1 hrnek cukru krupice, 1/2 l mléka, (rozinky - ty jsem nedávala, někteří u nás doma nejí, mně tedy nechyběly), šťáva z jednoho citronu a nastrouhaná kůra. Toto utřeme v polořídkou směs. 

Postup: Plech vymažeme máslem. Dva hrnky suché směsi vysypeme na plech - pokud možno rovnoměrně. Na tuto vrstvu nalijeme tvarohovou náplň a posypeme zbytkem suché směsi. Na povrch klademe tenké plátky másla (celkově asi půl másla) a pečeme na 180 stupňů cca 40 minut. 

Po upečení jsem nechala koláč vychladnout, pak přikryla alobalem a dala do lednice. Konzumovali jsme až na druhý den. 

Nepekla jsem na plechu, ať toho není kupa, ale v koláčové formě. Recept jsem si upravila takto: 1,5 hrnku polohrubé mouky, 1/2 hrnku cukru krupice, půl kypřícího prášku (může být i méně), 2 měkké tvarohy, 2 celá vejce, 1/2 hrnku cukru krupice, čtvrt litru mléka, šťáva z půlky citronu a kůra z půlky citronu, plus poklást plátky másla...


Vojťulka míchal...








... Zítra do práce. Moc se mi nechce :-). Dnes jsme si byli s manželem dopoledne zaběhat a já dala už po několikáté 20 kol bez přestávky. Takže spokojenost. Jen je na mě zima. Kluky jsme tentokrát nebrali, ať neprochladnou. Hlavně Vojtík. Ve středu musíme na chirurgii vyříznout bulku z ramene. Snad neškodný lipom. Božatko moje malé. 

Ráda bych ještě zmínila včerejší film, který jsme si nahráli v TV - Zlá chůva. Tedy měla jsem nervy nad tou nespravedlností, která se v ději odehrávala, ale dům, ve kterém hlavní hrdinové bydleli, byl strašně nádherný. Úplně mě zaujal. Nedávno se mi zdál sen a v něm jsem bydlela v podobném domě, což je docela náhodná podobnost. Brala bych ho :-). Ale bez té mrchy podnájemnice :-).

Filmy: Come play (2020 - Larry)

S mužem jsme se podívali na další horor a při tomhle dílku mi bylo velice dobře :-). Come Play. Hlavním hrdinou je autistický chlapec, který neumí pořádně mluvit, dorozumívá se pomocí aplikace v mobilu či tabletu a nemá moc kamarádů. Jednoho dne zjistí, že se ho snaží zmocnit bytost, vysoký a bledý dlouhán, nechce být sám... Rodiče mu nejdříve nevěří, ale brzy na vlastní kůži poznají, že si jejich synáček monstrum nevymýšlí... Larry jde zpočátku vidět jen přes kameru mobilu...Takže závěrem ještě jednou - horor je to dobrý, líbí se mi, znovu se na něj ráda podívám, jako se ráda podívám znovu a znovu na Bránu temnoty s Cagem, Constantina nebo třeba Pavučinu snů. Doporučuji. 

Jo a konec vymysleli dobře. Protože když se zmrví konec, celý film jde do háje. 

Gut tedy. Za nás. 







neděle 15. listopadu 2020

Filmy nouzového stavu

Stále je nouzový stav kvůli koroně a my se snažíme zabavit. Zkusila jsem zase po letech malovat, teda zatím si zkouším hrát s barvami, špachtlí a tak... Abstrakt. Kreslit docela zvládnu, ale s barvami se musím učit. Mám spoustu knih ke čtení, střídavě chodím do práce a nebo jsem doma a učím se s klukama, stále chodím běhat a běhám víc a líp, cvičím, peču, vařím... nenudím se. Po večerech s manželem čučíme na filmy a tady jsou některé z posledních dní. Docela mě překvapilo, kolik na první pohled dobrých hororů má konec, který celý film tak nějak zmrví a zdegraduje na brak. 


Rány (2019) - Film s Dakotou Johnson (ne zas tak moc v hlavní roli). Číšník si vezme domů zapomenutý mobil z baru. Objeví v něm znepokojující fotky a začnou se dít podivné věci... Víc nepíšu. Film má docela hutnou atmosféru, nicméně při jeho konci jsme se s mužem na sebe podívali a neměli co říct. Trošku slátanina a nic moc nevysvětleno. Znovu bych se na to nepodívala. 




Děsivé dědictví (2018) - Horor, na který jsme se včera v noci dívali a byli jsme docela napnutí. Dějově se to trošku vleče. Hlavní hrdinka na mě působila docela psychoticky (skvěle to hrála), její dcera (nechci urážet) tak i vypadala. Vypadalo to jako pořádná duchařina, nicméně konec nás dostal. Doslova. Konec nám celý film zničil. Total. Zklamání. Sakra neumí snad udělat pořádný konec dobrého hororu? No alespoň jsem po dlouhé době viděla Gabriela Byrnea.





Léto 84 (2018) - Skupinka kluků podezřívá souseda - kamarádského osamělého policistu, že by mohl být sériovým vrahem dětí. Tak první, co jsem si po pár minutách sledování vybavila, je samozřejmě  podobnost se skvělým seriálem (už se nemůžu dočkat pokračování) Stranger things a filmem Disturbia. Je to takový nějaký hybrid v dobrém slova smyslu. Skvělý film, horor. Dobře se nám na to dívalo. Doporučuji. Vřele. 




Neviditelný (2020) - Další film je o ženě, která uteče ze super zabezpečeného a velkého baráku od svého násilnického, bohatého  a manipulátorského manžela-vědce. I po útěku má strach vyjít z domu, aby na něj nenarazila. Jednoho dne se však k ní dostane zpráva, že je manžel mrtvý a jí by se mělo ulevit. Opak je však pravdou. Má pocit, že ji manžel pořád sleduje, cítí ho... nicméně ho nevidí... Tak tento film se mi hodně líbil. Doporučuji. Hlavní hrdinka má tak nějak obličej na horory. 




Dárek (2015) - (Jason Bateman, Rebecca Hall). Tento film jsme viděli podruhé a jen dobře, že jsem si ho pořádně nepamatovali, protože nás tak mohl konec znovu překvapit. A to byl KONEC. Skvělý... Takže za nás dost dobrý film. K ději: manželé, kteří by si moc přáli miminko, se přestěhují do nového domu. Na nákupech narazí na chlápka, který kdysi chodil do školy s hlavním hrdinou. Chce se s nimi přátelit, tak jim začne dávat dárky a tak nějak se i sám pozve na první večeři... Když však s ním hlavní hrdina ukončí přátelské vztahy, začnou se dít podivné věci... No, každý nemusí být takový za jakého se vydává... Doporučuji. Dobrý film. 



Noční můry z temnot (2019) - Skupina teenagerů se o halloweenské noci vydají do starého domu, o kterém kolují strašidelné pověsti. Z domu si přinesou starou Sářinu knihu, ve které jsou napsány krví strašidelné příběhy plné nejděsivějších monster. Hlavní hrdinové brzy zjistí, že jakmile se začnou příběhy v knize samy psát, zrovna probíhají a můžou se týkat zrovna jich. A každý má přece nějakou tu noční můru, které se hrozně mooooc bojí, že? A tahle děsivá monstra z jejich nejhorších a nejstrašidelnějších snů je mají nakonec dostat, protože ty příběhy nikdy neskončí dobře, že... Horor se nám líbil, dobře se na něj dívalo, bavil nás a monstra byla superos :-).



A další filmečky čekají :-).

neděle 20. září 2020

Knihy: Dokonalá - Cecelia Ahern

Tato kniha je volným pokračováním prvního dílu Vadná. Vadnou jsem si přečetla znovu, protože je to skvělý příběh a konečně mi vydali i díl druhý. V Dokonalé se Celestine ocitá na útěku a skrývá se před soudcem Crevanem a dohlížiteli v čele s neempatickou Mary Mayovou. Soudce Crevan Celestine vlastnoručně udělal nelegálně bez anestetik i šestý cejch. Snaží se ji dostat, protože si myslí, že před ním schovává videodůkaz, na kterém ji cejchuje. Co by se stalo, kdyby se video dostalo na veřejnost? Jak by mohl dále fungovat systém, kdy se lidé za špatná rozhodnutí, lži, nebo třeba za "nic"... cejchují a vytlačují tak na okraj společnosti, kde se jim žije hůře než lidem ve vězení?

Vadná a Dokonalá jsou skvělé knihy, ke kterým se budu vracet celý život. 

Mohl by to někdo DOBŘE zfilmovat??? :-)


Doporučuji. Zajímavé čtení, které vás donutí přemýšlet. 


A knihu Dívka zvaná Lyra se chystám každou chvíli začít číst. 




Knihy: Líbánky - Tina Seskis

Příběh je o novomanželském páru, který tráví líbánky na luxusním ostrově. Jednoho dne však manžel zmizí. Jemma jde jeho zmizení nahlásit řediteli hotelu. Rozjede se pátrání. Každý podezírá každého.  Nejvíce Jemmu, když vyjde najevo její pikantní minulost. Současnost střídají kapitoly z dřívější doby před zmizením. Příběh má velmi zajímavý konec :-). Víc neprozradím. :-)




Knihy: Za zavřenými dveřmi - B. A. Paris

Skvělá kniha. Dobře se mi četla. Příběh je o jednom dokonalém manželství. Ale jen pro oči ostatních lidí. Je to poutavé čtení o úplném ovládání toho druhého... Jednotlivé kapitoly se střídají v popisu přítomnosti a minulosti. 

Hlavními hrdiny je Grace a její manžel, bohatý a atraktivní právník se skvělou pověstí a okouzlujícím šarmem. Další důležitou postavou je sestra Grace, Millie, která trpí Downovým syndromem. 

Millie nemá ráda Džordže Kúnyho a má mít v domě své sestry a jejího manžela zařízený žlutý pokoj... :-)... to pochopí jen ti, co si knihu přečtou. 

Od autorky si pořídím určitě další knihy. 

Doporučuji. 




Knihy: Společenský tvor - Tara Isabela Burton

Čtu, kdy se dá a mám chuť. Nedávno jsem dočetla více knížek za sebou, jedna z nich se jmenuje Společenský tvor. Příběh se odehrává v New Yorku. Hlavní hrdinka Luisa má několik prací, aby se jakž takž uživila. Jednoho dne doučuje jednu dívku a setká se tak s její sestrou Lavinií. Ta je krásná, mladá, má přístup ke spoustě peněz, nemusí se o nic starat. Vlastně ano, musí zazářit na každém večírku. Lavinie si vezme Luisu pod svá křídla a společně si užívají peněz, drahých nápojů, drog, večírků, krásného bydlení, prostě bohémský život. Jenže s Lavinií to není zas tak lehké. Luisa jí musí hodně obětovat a být jí kdykoliv po ruce. 

Jednoho dne se vše vyostří a Luisa se nechce vzdát toho skvělého života...




neděle 16. srpna 2020

Dortík

Manžel měl narozeniny a chtěl dort, který jsem mu nabízela a čekala, že odmítne :-). Před dovolenou jsem tedy upekla nepříliš složitě zdobený dortík, který byl ovšem chuťově skvělý. Musím přiznat, že marcipán mi praskal, nešlo ho ohýbat, nebyl pružný, takže mi trošku tekly nervíky :-). A to ho dělám pokaždé stejně. Ale dobrý byl, takže účel splnil. 






Knihy: Zítřek nedoženeš - Sidney Sheldon, Tilly Bagshawe

Volné pokračování knihy Pokud přijde zítřek (četla jsem snad stokrát :-)). Knížka se čte velmi příjemně  a je sheldonovsky zachováno v konci knihy i to, že ne vždy vše úplně dobře dopadne :-)


 

Srdíčko na krk

K narozeninám jsem dostala tohle krásné srdíčko s růženínem. Od Orbis z Fleru. Je jemňoučké a krásné. Granulky stříbra se mi ve šperku vždy líbí. 





sobota 25. dubna 2020

Moje dítě kočičí

Před dvěma týdny to vypadalo, že mi Mayuška, ta kočičí starka, umře. Několik dní zvracela, všude čůrala, kadila, pak už jen zvracela nějaké hořčicové žluťáky... Nejedla, nepila, nejevila zájem o masíčka, šunky, sýry, vodu... Hrůza pro mě. Zhubla na kost. Kamarádka veterinářka mi psala, že tohle možná nepřežije, jednak je stará a možná jí odcházejí ledviny. Takže jsem byla naměkko. V práci jsem brečela, odsávala slzy kapesníky, smrkala a čekala na zprávu od manžela, že je po kocuře... 

Doma jsme Mayuši stříkali násilím do pusy (kterou ani nepootevřela) vodu stříkačkou, nosili jí různé pochoutky (bez reakce). Po třech dnech se jakž takž vzpamatovala a snědla pár kousíčků granulí, trošku se sama napila. No a v současné době zase jí, pije a hlasitě žebrá pochoutky. ŤUK ŤUK ŤUK. Ať ještě v klidu bez trápení požije. Vím, že asi už nebude úplně nejzdravějším kouskem, ale mám ji moc ráda. Je to můj miláček :-). V srpnu jí bude 13 let, je to babka kočičí. Mohla by dát těch 20 let. :-)

Vyhřívání na balkóně Mayi určitě hodně pomohlo...




Na teplém ručníku...

...a šiju a peču dál...

Protože jsem více doma než obvykle, peču všechno možné. Mj. i cukrovíčko :-). Je možné, že mi trošku hrabká :-).

Přišila jsem další roušky, hlavně klukům do školy. Snad se do té školy půjde!!!:-) Už to oba potřebují jak sůl... Roušky už mi jdou pěkně od ruky a šiji rychle. Jen se mi občas něco zadrchá s látkou nebo nití a to pak lítají pěkná slova :-). Zábavička. 

Jinak v dnešní koronavirové době se umíme zabavit. Kluky jsem naučila hrát dvě další hry s kostkama - 31 a 10 000 a hrají to už dost dobře. Plánuji hrát o prašule :-). Hraji na svém dalším  vánočním milovaném Tamagotchim ON Magic a jeho novém kamarádovi Tamagotchim Pac - Man. Tenhle Tamagotchi byl vydán na výročí hry Pac - Man. Já jí kdysi říkala žravka nebo pampuch :-). Byla jsem hodně překvapená, když mi z Ameriky přišel balíček a vajíčko, které jsem rozbalila bylo tak maličké. Je to celé miloučké :-). A velice jednoduché. Opravdu jsem stále napůl děcko. Ale co, nestydím se za to :-).

Taky už tři týdny chodím běhat na hřiště. Zapřáhla jsem i kluky a zlepšují se, což mě velice těší. Já tento týden byla běhat už třikrát a zaběhnu si vždy 5 km. Teď chci zlepšovat rychlost, no, zítra to zas zkusím :-). Doma taky neleníme, všichni cvičíme. Taky se hýbejte a nehnijte. Do práce se s manželem střídáme... 

A zjistila jsem teď, že jsem dočetla poslední novou knihu, kterou jsem měla doma. V příštím příspěvku ukážu, co jsem přečetla. Bylo to superos. Asi začnu číst zase něco znovu, jen zatím nevím, na co mám chuť. Možná něco lehčího, protože jsem načetla hodně dobře napsaných marasů...Od Kariky. 


Maličký Tamagotchi Pac-Man a má ctěná nožka.

V porovnání se sklenkou :-).


Už jen navlíknout gumičky...


Zkusila jsem i jednovrstvé z důvodu přežití delší práce v roušce...Už se těším na vedra...