Knihy: Lars Kepler - Lazar

Už loni jsem si koupila v pořadí poslední pokračování série případů s vyšetřovatelem Joonou Linnou. Měla jsem v té době dost knížek na čtení, tak jsem tento kousek půjčila kolegovi z práce a ten mi na firemním večírku ve veselé náladě bohužel prozradil, kdo zemře. Já to neprozradím, jen můžu říct, že tam zemře hodně lidí :-). Kniha se zase skvěle četla a snad bude další pokračování s Bobrem :-).

Vřele doporučuji.

Hon na Jurka začíná...

Třetí v pořadí

Včera šli kluci sloužit ke svým prarodičům, tak máme volný víkend. V plánu bylo kino, ale včera začalo být manželovi špatně od žaludku a trvá to dále, takže asi vítr. Nevadí. Pustila jsem se tedy do malého dortu. Babička s dědou ještě žádný z mých dvou dortů :-) neochutnali, takže v neděli budu mít co nabízet. 

Bohužel se mi opět zhroutil tvar dortu na jednu stranu, udělala jsem ho zbytečně vysoký a trochu mi i praskal marcipán. Ale nějak jsem ho dohromady spatlala. Není sice na pohled dokonalý, ale jeho chuť je skvělá. A je pro domácí spotřebu.

Momentálně jsem přeslazená marcipánem, dala bych si pořádný steak :-). A manžílek leží jak mumie a sem tam do sebe hodí piškot či banán...

Pečený ve formě o průměru 15 cm, plněný mascarpone krémem se šlehačkou s pokladenými kompotovanými mandarinkami. Má cca 1,4 kg. Malý, vysoký. 

Po dlouhé době...paragrafové dny

Už nějakou dobu mi kamarádka nenápadně naznačuje, že její dcerka ztratila kočičku, kterou jsem jí kdysi ušila. Byla na ní hodně závislá. Dokážu si to představit, protože moji kluci to tak mají taky. Bohužel však času na to moc nebylo nebo se mi nechtělo. Je to práce tak na 6 hodin, celé se to dělá v rukách. A protože jsem teď na paragrafu, tak jsem se do toho pustila a kočičku včera ušila. Trochu jsem se bála, že mi to nepůjde, že mě to nebude bavit jako kdysi, ale po prvním vystřižení částí těla jsem věděla, že to bude v pohodě. Jen mě potom strašně bolely palcové kloubky. :-)

Snad se bude pcrkovi taky líbit jako ta předchozí.

...zabalená...skladná :-)

Včera jsem skočila Šimonkovi do knihovny pro super knihu, kterou si pamatuji z dětství a budeme číst. Já sama se na ni těším. Možná znáte. Školník Kulda je jednička - Jiří Kahoun. Je to sranda. A v dětském oddělení jsem zahlédla komiks Dracula, tak jsem si ho půjčila pro sebe. Nakreslen přímo podle Brama Stokera. Toho mám doma od děcka :-). Přečteno a prohlídnuto za chvíli.

A jak jsme tak bohužel o jarních prázdninách doma, staráme se s klukama o naše Tamagotchi. Já dostala fialového na vánoce (dalmatinového si ode mě vyškemral Vojta - v ČR už nešel sehnat) :-). Pořídila jsem si ještě přes E-BAY použité Tamagotchi P's. (nové v anglické verzi stojí 7 tis.) I tak bylo drahé a neměla jsem jistotu, zda bude fungovat. Ale je funkční a je celé barevné, takže se dá hrát i ve tmě, ne jakoTamagotchi Friends. Přesto mám pro T-Friends slabost, je takové retro. Nedokázala bych říct, zda je lepší T-F či na vyšší úrovni T-P. Jsem děcko. Kolegyně v práci se mi směje.:-) Na druhou stranu kolik chlapů si třeba vezme do ruky ovladač a auto? Nebo sedí u compu a hraje tanky? Nebo si lítá s dronem? Hraje si s vláčky?... O babách nemluvě.

Knihy: Dean Koontz - Ashley Bellová

Dlouho jsem čekala na českou verzi a v lednu jsem se dočkala. Koontze miluju. Těším se na jeho další výtvory a netvory.

Hlavní hrdinka onemocní rakovinou mozku a od této chvíle se začnou v "jejím" světě dít podivuhodné věci. Až nadpřirozené věci. Nacistické věci. Dochází jí, že pokud chce přežít, musí porazit svého nepřítele. Nejdůležitější pro ni je však vzpomenout si na věci zapomenuté. Na věci z jejího dětství. Věci obzvláště děsivé. Zapomenout jí pomohl dědeček. A ten už je mrtvý.

Poutavá kniha. Snažila jsem se ji číst pomalu. Ať mi dlouho vydrží :-).

Second dort - Pařezová paní (improvizace za předpoledního pochodu)

Chtěla jsem si vyzkoušet jiný dortový krém, tak jsem si upekla svůj už druhý marcipánový dortík. Původně měl být úplně jiný, ale... Chybama se člověk učí, ne? Příště jen dva plněné prořezy, ne tři. Dort se mi při plnění čokoládovým krémem úplně posunul na stranu a nešlo to spravit. Takže vznikla nevzhledná hrouda pokrytá hrudkami, jelikož mi krém vytékal a já se snažila obtírat celý dort máslovým krémem. Pořád se mi hroutil. Já však ne a nějak jsem si s tím vším poradila. 

Řekla jsem si, že celý dort pokryji hnědým marcipánem a doprostřed použiji marcipánový obličej z nové silikonové formičky. Obličej jsem chtěla pomalovat jedlými fixy, nicméně mi fix na mastný povrch marcipánu skoro nechytal, takže je hlava nemastná neslaná (i když je mastná :-)). 

Manželovi se hnědá barva vůbec nelíbila. Je prý taková vyblitá :-). Navíc jsem zdobila dort při vaření v presu. Zatímco jsem šulala marcipánové ozdoby, ze sekané v troubě mi úplně vytekl sýr... Manžel je nemocný a Šimi taky, takže je doma lazaret. A pořád něco někdo chce...

Před asi hodinkou jsme dortík rozkrojili. Je dobrý, jen jsem se ale ujistila, že mám nejradši krémy z mascarpone a šlehačky. Čokokrém je na mě v kombinaci s marcipánem moc sladký. Tak pro příště :-).

Zde jsou fotečky mého ne úplně povedeného dortu se zhrouceným tvarem.

2,3 kg, s čokoládovokakaovým krémem, průměr 20 cm, výška přes 10 cm (zbytečně moc vysoký).

Můj first marcipánový dort

Všichni máme rádi dorty potažené marcipánem. Už mě ale nebavilo platit velké peníze za tyhle dobroty, tak jsem si nakoupila pár věcí potřebných k pečení a včera upekla svůj první potažený dort. Je pro kluky za krásná vysvědčení. Není moc dokonalý, je vlastně docela šurý. Ale mám z něho radost :-). Už se samozřejmě požírá. Kluci ho chtějí na snídani, k obědu i k večeři... Já jsem ho měla k snídani a totálně se přesladila :-).

Slyším Vojtu kýchat a kašlat, snad z toho nic nebude...

Zde pár foteček:

Průměr formy 25 cm, váha dortu 2,5 kg a ještě zbylo marcipánu na kuličky - jen tak na požíračku :-). Plněný je krémem z mascarpone a šlehačky, plus jsem do krému přidala kompotované mandarinky kvůli klukům. Od teď už na oslavy peču jen svoje dorty. Stačí ty kulaťoučké. Do 3D experimentů se ani pouštět nechci. 

A naše stále zparchantělá kočka mi asi týden dává volno od uklízení jejích výkalů. Čistý záchod má, super žrádýlko, pelíšky z nadýchaných dek jako princezna (do kterých schválně taky sem tam nachčije - pro mě nepochopitelné), mou bezvýhradnou lásku :-) a pořád chodí, kam se jí zachce. Momentálně je jí ale asi dobře, tak na chvilku přestala dělat naschvály. Sviňura jedna. Manžel říká, že se teď chystá na další akce :-). A co mi zbývá, když jí nedokážu koupit "injekci"?:-) Uklízet, uklízet, uklízet a nadávat...a pomlouvat ji cestou do práce v autobuse...