neděle 28. září 2014

Pohodová neděle

Dnešní krásný den proběhl v pohodě a hlavně jsem nemusela vařit! Ráno jsem napekla znovu malé povidlové šátečky...
 
 
 

a vzali jsme je s sebou na návštěvu k rodičům od manžela. Tam jsme byli pozváni na oběd, vepřo-knedlo-zelo. Největší pochoutka byla dobře upečená kůrčička od bůčku. :-) Pár půleček Praděda a Becheru na mužovo zdraví a cestou domů jsme pak ještě s klukama nasbírali  pár kaštanů, zítra je zaneseme do školky. A po školce mi ségra domů hodí neteř, snad ji Vojta neumučí :-). Už se těšíme!

čtvrtek 25. září 2014

Blue Berry a dýně :-)

"Kontrolovala" jsem na Fleru zboží od Lishky, co má nového, pěkného a tenhle krásně fialový prstýnek mě zaujal, že ho sem musím vložit. Krásný, že?
 
 

Jmenuje se Blue Berry.

Kámen je přírodní, nebarvený a říká se mu sugilit. A těch pozitivních vlivů, které má pro lidský organismus...

 
 
A proč v nadpisu dýně? Včera jsem si poprvé v životě koupila dýni. Jedla jsem ji pouze kompotovanou a nevím pořádně, jak ji připravit. Hledala jsem si tedy na netu nějaké recepty a asi ji jen tak v troubě upeču. Jsem zvědavá na její chuť :-). Snad nejsem poslední na světě, kdo ještě nevařil z dýně :-).
 
 

 



středa 24. září 2014

Hannibal, velký kanibal :-)

Včera jsem dokoukala druhou řadu seriálu Hannibal a musím tedy napsat, že jsem úplně nadšená. Je to velice dobře natočený seriál, vraždy jsou skvěle naaranžované, dialogy vyšperkované a poslední díl byl opravdu úchvatný! Drsné scény mi problémy nedělaly, jen snad jedna, když si jeden bohatý "pošahanec" řezal tvář (ne že by si to nezasloužil) a cáry odřezaného masíčka krmil psy. Super, ale na chvíli jsem se podívala jinam :-). Těším se jak malé děcko na příští rok, kdy by se měla začít vysílat třetí řada!
 
 
 
Hannibal. Canibal. Psychiatr, který vždy pomůže, když může :-).


I ve třetí řadě bude hrát Gillian Anderson.

 

Dr. Lectora hraje vynikající dánský herec Mads Mikkelsen.


A teď už dost o Hannibalovi :-). Dovařila jsem obídek (polévku hráškovou s lesními klobáskami a kuřecí řízky s česnekem), Vojtíška jsem dala spát a teď si půjdu zajezdit na orbitreku! Hurá! A pak do školky a ven na sluníčko... A možná zajdeme překvapit babičku, haha... :-)

pondělí 22. září 2014

Dětské lívanečky

Klukům jsem na sváčku udělala lívanečky, k tomu banány, skořici, cukřík a povidla. Mňam, mňam.
 
 
Recept:
 
1 hrnek hladké mouky, 1/4 lžičky kypřícího prášku, 1/4 lžičky jedlé sody, 2 lžíce cukru moučky, 1 vejce, 1/2 hrnku mléka, 2 lžičky oleje.
 
Mouku, kypřící prášek, sodu a cukr smícháme dohromady. Pak přidáme mléko, vejce a olej. Poté jemně potřeme lívanečník olejem a do každého kolečka dáme asi 1 a 1/2 lžíce těsta. Smažíme dozlatova. Hotové lívanečky můžeme sypat cukrem a skořicí, mazat povidly, nutelou, marmeládou, tvarohem, přidat k nim nakrájené ovoce... Z téhle malé dávky je cca 8 lívanečků. Lívanečky lze skladovat v mrazáku proložené pečícím papírem až 1 měsíc.



neděle 21. září 2014

Knihy: Ostré předměty

Dala jsem v dnešním dni na jeden zátah knížku, kterou jsem dostala od kamarádky na narozeniny a konečně jsem se k ní dostala. Koupila mi ji, protože ví, že miluju knihy od S. Kinga a na zadní straně této knížky je napsáno:
 
"Přistihl jsem se, že se hrozím posledních třiceti stran, ale nedokázal jsem přestat obracet listy. Když se pak setmělo, ten příběh prodléval v mé hlavě, syčel tam jako had stočený v jeskyni. Obdivuhodně odporné dílo, okořeněné ostrým jazykem a ještě ostřejšími postřehy."
 
STEPHEN KING
 
Trochu jsem měla strach, že je to jen nějaký marketingový tah, ale knížka se skvěle četla, je to kvalitně napsaný psychothriller. Dílko se jmenuje  Ostré předměty a napsala ho Gillian Flynnová. Pod stromeček si budu "od ní" přát Temné kouty a od manželovy mamky si půjčím její Zmizelou :-).
 
 

A stručně k ději: Hlavní hrdinka, mladá chicagská reportérka Camille Preakerová je vyslána svým šéfredaktorem do maloměsta Wind Gap, aby napsala články o hrůzném zločinu. Byla tam nalezená uškrcená holčička, která měla navíc vytrhané skoro všechny zuby. Camille to ve Wind Gap zná, protože tam vyrůstala. Ubytuje se  ve velkém domě své bohaté matky, která tam bydlí se svým mužem (nevlastní otec Camille) a další dcerou, teprve třináctiletou Ammou, která se chová se svými kamarádkami velice nepřijatelně, vulgárně, šikanují jiné, jsou kruté... Zanedlouho se najde tělo další zavražděné dívky taky s vytrhanými zuby. Autorka knihy odklání příběh k samotné Camille, která má velice špatné vztahy s matkou, ze které čiší nezájem a jakýsi mateřský chlad. Navíc ji před lety velice zasáhla smrt sestry Mariany... Proč ostré předměty? Protože Camille trpí sebepoškozováním. Ostrými předměty si vyryla do kůže po těle různá slova...
 
Konec knihy není zaručeně takový, jaký si budete myslet, že bude. Napínavý, nechutný, zvrhlý, zajímavý příběh. Žádná slaďárna. Doporučuji. Vřele.

pátek 19. září 2014

Povidlové minišátečky

Před chvilkou jsem dopekla povidlové šátečky. Odpoledne jedeme se ségrou a maminou za naším dědou a ten tyhle šátečky naposledy s chutí baštil, tak snad mu budou chutnati i nadále :-). Polovinu beru s sebou a polovinu nechám doma těm třem chlapům :-).
 
Recept:
 
250 g Hery, 250 g tvarohu, 250 g hladké mouky, vajíčko na potření, směs cukrů - cukr moučka, vanilkový cukr (+ skořice kdo má rád), povidla na náplň.
 
Z Hery, tvarohu a hladké mouky zpracujeme těsto. Vyválíme na tenkou placku a vykrajujeme čtverečky asi tak 4*4 cm. Doprostřed dáme pomocí lžičky trochu povidel a okraje k sobě přiložíme a spojíme. Dáme na plech vyložený pečícím papírem, jednotlivé šátečky potřeme vajíčkem a pečeme na 180 stupňů cca 18-20 minut. Poté obalíme ve směsi cukrů, do které můžeme přidat i skořici (já dělala půl na půl, aby nikdo nereptal). Z této dávky jsem udělala tak tři plechy šátečků.

A nezbytné fotečky:


Některé mají tedy zajímavé patvary, ale jsou dobré. I ty vyteklé.

A nabalit do krabičky k dědovi :-).

středa 17. září 2014

Nový robot

Včera večer jsem sešila hlavu, nohy a ruce s tělem dohromady a je tady nový robot. Tady je.
 
Sedící a opalující se na balkóně.

...s ovládacími knoflíky...:-)



pondělí 15. září 2014

Cestou na Kozubovou a zpět jinudy :-)

O víkendu proběhl náš první čundr s holkami  (jen ženské). Přály jsme si, aby nepršelo, ale přece jen sem tam zamrholilo. Cesta z vlakáče z Bocanovic proběhla bez problémů, trochu jsme se vlekly, kličkovaly mezi hroudami pořádných dobytčích výkalů, sem tam naše boty mlaskly v blátě (hlavně moje světle šedé - teď už barvy neurčité), dokonce jsme nemusely ani nijak "pomáhat" naší těhotné kamarádce (představovala jsem si, že ji budeme nést na zádech, tahat za nohy nebo za vlasy, kdyby se jí udělalo třeba špatně :-))... U chaty Kozubová nám nakonec vylezlo i sluníčko, tak jsme si mohly své první pivečko po túře vypít pěkně v teploučku :-). Bylo dobře, bylo fajn a příště to chce dvě noci a chatu, kde nás nevyprovodí z restaurace o půl osmé!!! Nyní zde nahraji pár foteček udělaných cestou necestou :-).
 
 




... ještě že nesežraly nás...:-)

Bečely, mečely a hulákaly na celé lesy a obkličovaly nás ze všech stran :-). Ale zdrhly jsme. :-)

Sluníčko nahoře na hoře za odměnu.

Kaple sv. Anny kousíček od chaty.

Krása pohledět a vyfotit.

A náhodou koncert oblíbence od kamarádek...Dobrý bonus.

Kaple.

Jo, jo, lákalo nás zatahat za provázek, nicméně jsme si nakonec netroufly. :-)

Z okna kaple.

Ranní foto z balkónu.

Strašák. Doslova. Chlamaly jsme se té zrůdičce. Bylo jich víc.
 
 


pátek 12. září 2014

Další nádhera od Lishky

Tak tenhle nový prsten od Lishky mě opravdu zaujal. Stříbrný s australským opálem a názvem V pavučině. Chci! :-)
 




K nové kabelce - nová peněženka

Děti ve službě, doma pohoda s mužem při vínu, objednaném jídlu (jak člověk hned zlemří :-)), při šití... Rychle jsem spíchla malou peněženku...ať mám na ty hory :-). A mám rozdělaného nového spinkáčka - tentokráte robota. Ať nám zítra neprší!!!!!!!!
 
 
... z pevné látky...

Samozřejmě jsem zapomněla přišít strojem podšívku k zipu (abych látku neskřípla), tak jsem to prošila jen tak ručně (trochu našuro) černou bavlnkou...no co, však ji budu nosit jen já :-).

Zezadu.

A uvnitř puntík.

Zavřená a zatím prázdná :-).


Taška/kabelka do batohu

Včera jsem zasedla ke stroji a ušila kabelku z riflí. Chtěla jsem úplně obyčejnou, malou, lehkou, bez jakéhokoliv železa, jen tak na srolování do baťohu. Zítra vyrážíme s kamarádkami na takový malý čundr do hor, jen přes jednu noc...a skladná kabelka mi opravdu chyběla. Dolezeme na horskou chatu, ubytujeme se a pak jen hodím mobil, kapesníky a peněženku do té "nové" :-) a půjdeme užívat dobrých nápojů a jídla :-).


Visící na orbitreku :-) (chvála mu!)

Ještě pořádně přežehlit, i když do batohu sroluji :-).

Ucho je ze dvou částí, tak jsem zvolila nášivku z látky, kterou jsem použila na proužek.

Zezadu jsem ucho přišila k zadní straně, protože jsem ho zapomněla všít mezi zip a látku :-). Vepředu jsem si to zavčasu uvědomila :-)

Na tmavomodrý zip...

Podšívka z pěkné látky, leč nepoddajné, natahovací a kroutící se všemi směry (bože, moje nervy :-). Zase našuro.

neděle 7. září 2014

ZOO

Dnes bylo opravdu krásně, takže nám návštěva ZOO v Ostravě pěkně vyšla. Sešlo se nás tam víc, i moje drahá sestra, její choť a milovaná dceruška :-).
 
Ze ZOO máme snad už stovky fotek a mnoho z nich i udělaných (kam ta alba dávat?), tak jen pár :-).
 
 
Panda červená, jen pomazlit :-)

Okolo stromečku... :-)

Smutně přes mříže...

Foceno přes sklo...