Zajíc při jednom bordelu :-)

Předěláváme ložnici na pokojíček pro kluky a naopak... Teda hlavně manžel, který si včera hned "zrazu" pustil na palec u nohy polici :-(. Každopádně jsem v tom všeobecném bordelu (naštěstí jsou děti ve službě) došila dalšího zajíce. Zde je jeho foto:

 

... s matrací v pozadí...:-)

 

Zajíc do tomboly :-)

Zahleněné děti si pěkně hrály, kočka spala, manžel po obchodech a já jsem docela v klidu dokončila zajíce. Zítra poputuje do školky. Příští týden ho nějaké dítko vyhraje v tombole :-). Tak ať se líbí!

 

Je barevný...

...je hravý :-).

 

Po kočičkách robot :-)

Nově zrozený (spíš ušitý) robot. Včera "dovznikl" :-). Tady je.

S křivým robotím úsměvem a ovládacími knoflíky :-).

Další kočička...

Došila jsem další kočičku. Příště to bude robot :-)!

Na tunelu z kostek :-).

Vtipálek

Oba kluci mají spálovou angínu :-(. Čilí jsou ovšem jak malé krysky :-). Ráno se ani jednomu nechtělo vstávat (konečně!), tak jsem si mohla taky poležet o něco déle. Když jsem je následně po probuzení obsloužila snídaní, tak jsem řekla: "Najezte se a já se půjdu umýt, dám se rychle do pořádku, ať stihnu uvařit." Nato Šimonek vážně a jakoby nevěřícně: "A cos dělala v noci?"

 

Ha, ha, ha :-), tak malý a už tak vtipný!!!

 

A co se dnes vařilo? Moje oblíbené jídlo, které bych mohla jíst každý týden: masové kuličky v rajské omáčce a silná česnečka (ze včerejška) proti těm otravným kokům.

 

...ještě syrové...

 

Omáčka před hledáním kuliček :-).

 

Já s rýží, kluci s těstovinami  a co si vymyslí tatínek, až přijde po práci domů? :-)

 





A snad se dneska dostanu k šití další kočičky, je rozdělaná už dva dny. Včera jsem akorát tak převrátila ouška.

 

Novou za ztracenou

V sobotu jsme se vydali s přáteli a jejich malou dcerkou na Prašivou, počasí skvělé. Amálce jsem věnovala jednu mnou ušitou kočičku, je totiž "kočičková", ale bohužel se jim jaksi po cestě z kočárku ztratila. Pokud ji má teď nějaké dítko na hraní, svůj účel splnila :-). Amálce jsem včera došila kočičku novou...a tady je:

 

 

Šila jsem na balkóně, děti si hrály s knoflíky (jedno je krank:-().

Finální verze.



Jeden zapomenutý milášek :-)

Před ranním odchodem do školky jsem se přehrabovala ve své šperkovnici, abych si vybrala nějaký pěkný prstýnek na pravou ruku (nosím vždy jeden, aby vynikl:-)) a hle, vyhrábla jsem jeden - dlouho nenošený, na který jsem skoro zapomněla. Tady je, autorský originální, s kabošonem granátu, říční perlou a ručně dělanou stříbrnou růží (objednaný přes Fler, jak jinak).

 

...a vyfocený pěkně v travičce cestou ze školky (těsně předtím, než se mi ho synáček pokusil zašlápnout)... :-)

 

Po krátkém focení jsem Vojtíška nalákala do obchodu na sáček tyčinek a opět jsem koupila mimo sýru a jiných (již pozřených) potravin i něco "navíc" :-). Pěkný, jednoduchý a miloučký hrníček :-). Miško, jsi rád? Neboj, v lince místo má, dva hrnky jsou v sobě :-). Ha, ha...

 

 

Kombinace růžové a šedé, to můžu.

 

 

Tak jsem si po ranním rozhovoru s paní ředitelkou ve školce udělala radost, no. Malou a levnou. Teď už se jen modlit, aby se mi i druhé dítko dostalo do školky a já mohla za rok spokojeně nastoupit do prácičky. Ach jo :-(.

 

 

Po včerejšku...

... se cítím kupodivu skvěle, ani hlava mě nebolí :-). Včera jsem se konečně dočkala návštěvy mé kamarádky i s její dcerkou Emmičkou. Bylo opravdu veselo, manžel naléval a naléval, děti si hrály... No, půlek padlo dostatek :-). Slivovička byla kvalitní. Více takových radostných setkání a doufám, že ještě nějaká ta action před odletem do Izraele bude!

 

Raduš, žiješ? :-) Zítra přijď a půjdeme s dětma pohopsat na hřiště.

 

Líbí se? Mně taky. Klidně bych si ozdobila zeď:-).

 

 

 

Přípravy na slávu :-)

Od rána chystáme :-). A uklízíme. Vojtíšek měl dva ročky, tak se zítra u nás v rodinném kruhu setkáme při malém posezení :-). Jako první jsem upekla zákusek, na kterém si vždy všichni pochutnáme. Recept na Míša řezy tady samozřejmě dám. Hodně lidí je peče, ty "naše" ale bezpečně rozeznám podle polevy. Nepoužívám čokoládu ani kupovanou polevu, dávám do ní dvě tyčinky Ledové kaštany (které normálně nejím, nechutnají mi) a dohromady to dá super chuť.

 

Mám to hrbolaté, špatně rozetřená náplň :-).

 

 

Recept na Míša řezy:

 

1. Těsto: 6 žloutků a 6 lžic cukru moučka utřeme, přidáme 2 lžíce kakaa, 2 lžíce oleje, 6 lžic polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva. Zpracujeme v těsto a nakonec do něj vmícháme sníh z šesti bílků. Nalijeme na vymazaný plech, vysypeme hrubou moukou. Těsto na něm uhladíme rovnoměrně. Pečeme na 160-170 stupňů cca 17-20 minut.

 

2. Náplň: 20 dkg předem změklého másla (ať nejsou hrudky) utřeme s 20 dkg cukru a dvěma tvarohy (ne ve vaničce, měkké balené tvarohy). Náplň natřeme na vychladlou buchtu.

 

3. Poleva: půl 100% tuku Lukany (nebo Ivy, Omegy), 2 tyčinky Ledové kaštany, 3 dkg kakaa (asi 3 vrchovatější lžíce), 10 dkg cukru moučky. Vložíme do plecháčku (nebo hrnce:-)) a pomalu rozpustíme do hladka ve vodní lázni. Vlažnou, ale stále vláčnou polevou (pořád mícháme) polejeme buchtu a natáčením plechu zakryjeme celou tvarohovou náplň. Rychle tuhne :-). Pak dáme přikryté do lednice.

 

A ještě jeden receptík pro inspiraci na salát Delicatesa:

 

• 1 sklenice sterilizovaného celeru na nudličky (př. Efko),
• 1 plechovka sterilizované kukuřice - cca 250 g,
• 20 dkg šunky nakrájené na nudličky,
• 1 majonéza - 250 g (nebo 100 g majonézy a 150 g bílého jogurtu),
• 20 cm pórku nakrájeného na tenká kolečka,
• 1 plechovka ananasu nakrájeného na nudličky,
• 20 dkg nastrouhaného tvrdého sýru.

Postup: Ingredience vrstvíme na sebe tak, jak jsou uvedeny v seznamu. NEMÍCHÁME! Necháme v lednici přikryté uležet 24 hodin a až potom promícháme. Salát je vynikající jako příloha k masu, třeba k řízečkům. My ho budeme zítra podávat k sekané. Už se na to těším jak pažravec :-)!

Jo, a včera jsem začala šít pro sebe kabelku. Ušila jsem tak akorát tři kapsy a pak jsem byla odlákána k LEGU :-). Takže to bude asi na dlouho :-).

 

Závinek

Kdo má rád jablečný závin? Já. My. Dělávala jsem z listového těsto, ale toto období již pominulo. Co jsem ochutnala závin z drožďového těsta, už nedělám jiný. Právě jsem ho dopekla. Recept jsem před lety získala od kolegyně z práce, byl od její babičky. Je úplně jednoduchý a hlavně skvěle chutná. A já jsem drožďová :-). A taky o něco radši peču než vařím, takže je to i trochu zábava :-). Dětičky už slintají :-).

 

 

O recept se klidně podělím:

 

1. Kvásek - V hrnku ohřejeme (trochu) cca 125 ml mléka, pak do něj rozdrobíme kostičku droždí a přidáme 2 lžíce cukru moučka. Necháme kynout (cca 30 minut).

 

2. Náplň - Oškrábeme 1,5 -2 kg jablek, nastrouháme nahrubo, trochu vymačkáme šťávu (pak přecedím a kluci vysosnou), podle chuti osladíme cukrem a vmícháme skořici. Zamícháme.

 

3. Těsto - Na těsto si do mísy nasypeme půl kila polohrubé mouky, špetku soli, půl lžičky octa, 1 Heru, 1 celé vejce a přidáme nakynutý kvásek. Pořádně to rukama promačkáme, zaděláme na těsto a rozválíme (někdy přidávám ještě trochu mouky, aby se mi těsto nelepilo). POZOR, ZADĚLANÉ TĚSTO SE UŽ NEDÁVÁ KYNOUT! Můžeme tvořit 3 větší nebo 6 menších placek. Poklademe nastrouhanými jablky a zavineme. Dáme na plech a každý závin potřeme mlékem. Hned vložíme do nahřáté trouby, pečeme na 200 stupňů v horkovzdušné troubě cca 10-15 minut, pak pocukrujeme.

 

Dobrou chuť.

Tu chci!

A tady je stažený obsah knížky:

"Stephen King v knize Doktor Spánek navazuje na svůj předchozí román Osvícení, takže se opět setkáme s jeho hrdiny - malým Dannym, který zůstává psychicky poznamenaný, i jeho matkou, již stále trápí bolesti po utrpěných zraněních. Rozzlobení duchové z hotelu Overlook si Dannyho opět najdou, ale kuchař Halloran ho nakonec naučí, jak se jim ubránit.

Danny dospěl a přes svá dobrá předsevzetí se vydal v otcových stopách alkoholismu a zuřivých záchvatů. Nakonec se však pití dokáže vzdát, usadí se v malém městečku a začne pracovat v domově důchodců. Zvláštní duševní schopnosti, které mu do určité míry zůstaly, mu pomáhají poskytovat útěchu umírajícím. Pomocníkem je mu kočka, která umí předvídat budoucnost, a Dan se stane „doktorem Spánkem“.

 

Nečekaně však naváže telepatické spojení s dvanáctiletou Abrou, která se na něj obrátila se zoufalou prosbou o pomoc. Díky svým jasnovidným schopnostem se totiž dozvěděla o rituální vraždě malého chlapce, dalšího dítěte, které stejně jako Dan a Abra vyzařuje osvícení. Amerikou totiž táhne kmen podivných lidí, kteří se živí zvláštní jemnohmotnou substancí, jež vystupuje z dětí s osvícením, když jsou mučeny...

Není pochyb o tom, že závěrečný souboj dobra a zla bude strhující."

 

Stephen King je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho první knihu jsem si půjčila v knihovně asi tak v patnácti, byla to Carrie. Od té doby jsem četla skoro všechny jeho knihy (kromě asi čtyř) a dost titulů mám i doma (nestačí mi totiž si dobré knihy jen půjčovat, ale chci je vlastnit  a číst pořád dokola). Pokud bych měla nějaké tituly doporučit (všechny jeho knihy jsou superní:-)), tak asi tyhle:

 

Osvícení, Rose Madder, Svědectví, Nespavost, To, Ostrov Duma Key, Lisey a její příběh, Nezbytné věci, Talisman, Tommyknockeři, Řbitov zvířátek, Temná půle, Pod kupolí, Pavučina snů (líbilo se mi to i zfilmované).

 

Doufám, že Doktor Spánek mě nezklame :-).