Když jsem včera zasedla ke kompu, nemohla jsem uvěřit, že to Iveta "zabalila" na kolejích. Ale byla to a je pravda. Je mi líto její rodiny, hlavně syna Artura. Její písničky, tedy hlavně ty staré, dobře znám. Taky naše první rodinné cédéčko na první věži bylo právě od ní. Dodnes si při vaření ráda zpívám - Léto, léto mý... Hodně lidí psalo, že snad už je jí lépe, že se jí ulevilo. Škoda, že jí to v tomhle životě moc nevyšlo a vzdala to. Kdoví, jak moc se jí to odrazí v životě dalším :-(.
...ach jo...méně sebevraždění!...
Žádné komentáře:
Okomentovat