neděle 22. listopadu 2020

Švédský koláč

Hodně peču, ale tento koláč podle receptu mé maminy jsem dělala poprvé a ani nevím proč až teď. Je totiž vynikající. Recept náš nebo podobný zná plno lidí. Tady je: 


Švédský koláč

Na plech: 

1. Sypká směs: 3 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek cukru krupice, 1 prášek do pečiva - smícháme.

2. Náplň: 3 měkké tvarohy (balené, ne v kelímku), 3 celá vejce, 1 hrnek cukru krupice, 1/2 l mléka, (rozinky - ty jsem nedávala, někteří u nás doma nejí, mně tedy nechyběly), šťáva z jednoho citronu a nastrouhaná kůra. Toto utřeme v polořídkou směs. 

Postup: Plech vymažeme máslem. Dva hrnky suché směsi vysypeme na plech - pokud možno rovnoměrně. Na tuto vrstvu nalijeme tvarohovou náplň a posypeme zbytkem suché směsi. Na povrch klademe tenké plátky másla (celkově asi půl másla) a pečeme na 180 stupňů cca 40 minut. 

Po upečení jsem nechala koláč vychladnout, pak přikryla alobalem a dala do lednice. Konzumovali jsme až na druhý den. 

Nepekla jsem na plechu, ať toho není kupa, ale v koláčové formě. Recept jsem si upravila takto: 1,5 hrnku polohrubé mouky, 1/2 hrnku cukru krupice, půl kypřícího prášku (může být i méně), 2 měkké tvarohy, 2 celá vejce, 1/2 hrnku cukru krupice, čtvrt litru mléka, šťáva z půlky citronu a kůra z půlky citronu, plus poklást plátky másla...


Vojťulka míchal...








... Zítra do práce. Moc se mi nechce :-). Dnes jsme si byli s manželem dopoledne zaběhat a já dala už po několikáté 20 kol bez přestávky. Takže spokojenost. Jen je na mě zima. Kluky jsme tentokrát nebrali, ať neprochladnou. Hlavně Vojtík. Ve středu musíme na chirurgii vyříznout bulku z ramene. Snad neškodný lipom. Božatko moje malé. 

Ráda bych ještě zmínila včerejší film, který jsme si nahráli v TV - Zlá chůva. Tedy měla jsem nervy nad tou nespravedlností, která se v ději odehrávala, ale dům, ve kterém hlavní hrdinové bydleli, byl strašně nádherný. Úplně mě zaujal. Nedávno se mi zdál sen a v něm jsem bydlela v podobném domě, což je docela náhodná podobnost. Brala bych ho :-). Ale bez té mrchy podnájemnice :-).

Filmy: Come play (2020 - Larry)

S mužem jsme se podívali na další horor a při tomhle dílku mi bylo velice dobře :-). Come Play. Hlavním hrdinou je autistický chlapec, který neumí pořádně mluvit, dorozumívá se pomocí aplikace v mobilu či tabletu a nemá moc kamarádů. Jednoho dne zjistí, že se ho snaží zmocnit bytost, vysoký a bledý dlouhán, nechce být sám... Rodiče mu nejdříve nevěří, ale brzy na vlastní kůži poznají, že si jejich synáček monstrum nevymýšlí... Larry jde zpočátku vidět jen přes kameru mobilu...Takže závěrem ještě jednou - horor je to dobrý, líbí se mi, znovu se na něj ráda podívám, jako se ráda podívám znovu a znovu na Bránu temnoty s Cagem, Constantina nebo třeba Pavučinu snů. Doporučuji. 

Jo a konec vymysleli dobře. Protože když se zmrví konec, celý film jde do háje. 

Gut tedy. Za nás. 







neděle 15. listopadu 2020

Filmy nouzového stavu

Stále je nouzový stav kvůli koroně a my se snažíme zabavit. Zkusila jsem zase po letech malovat, teda zatím si zkouším hrát s barvami, špachtlí a tak... Abstrakt. Kreslit docela zvládnu, ale s barvami se musím učit. Mám spoustu knih ke čtení, střídavě chodím do práce a nebo jsem doma a učím se s klukama, stále chodím běhat a běhám víc a líp, cvičím, peču, vařím... nenudím se. Po večerech s manželem čučíme na filmy a tady jsou některé z posledních dní. Docela mě překvapilo, kolik na první pohled dobrých hororů má konec, který celý film tak nějak zmrví a zdegraduje na brak. 


Rány (2019) - Film s Dakotou Johnson (ne zas tak moc v hlavní roli). Číšník si vezme domů zapomenutý mobil z baru. Objeví v něm znepokojující fotky a začnou se dít podivné věci... Víc nepíšu. Film má docela hutnou atmosféru, nicméně při jeho konci jsme se s mužem na sebe podívali a neměli co říct. Trošku slátanina a nic moc nevysvětleno. Znovu bych se na to nepodívala. 




Děsivé dědictví (2018) - Horor, na který jsme se včera v noci dívali a byli jsme docela napnutí. Dějově se to trošku vleče. Hlavní hrdinka na mě působila docela psychoticky (skvěle to hrála), její dcera (nechci urážet) tak i vypadala. Vypadalo to jako pořádná duchařina, nicméně konec nás dostal. Doslova. Konec nám celý film zničil. Total. Zklamání. Sakra neumí snad udělat pořádný konec dobrého hororu? No alespoň jsem po dlouhé době viděla Gabriela Byrnea.





Léto 84 (2018) - Skupinka kluků podezřívá souseda - kamarádského osamělého policistu, že by mohl být sériovým vrahem dětí. Tak první, co jsem si po pár minutách sledování vybavila, je samozřejmě  podobnost se skvělým seriálem (už se nemůžu dočkat pokračování) Stranger things a filmem Disturbia. Je to takový nějaký hybrid v dobrém slova smyslu. Skvělý film, horor. Dobře se nám na to dívalo. Doporučuji. Vřele. 




Neviditelný (2020) - Další film je o ženě, která uteče ze super zabezpečeného a velkého baráku od svého násilnického, bohatého  a manipulátorského manžela-vědce. I po útěku má strach vyjít z domu, aby na něj nenarazila. Jednoho dne se však k ní dostane zpráva, že je manžel mrtvý a jí by se mělo ulevit. Opak je však pravdou. Má pocit, že ji manžel pořád sleduje, cítí ho... nicméně ho nevidí... Tak tento film se mi hodně líbil. Doporučuji. Hlavní hrdinka má tak nějak obličej na horory. 




Dárek (2015) - (Jason Bateman, Rebecca Hall). Tento film jsme viděli podruhé a jen dobře, že jsem si ho pořádně nepamatovali, protože nás tak mohl konec znovu překvapit. A to byl KONEC. Skvělý... Takže za nás dost dobrý film. K ději: manželé, kteří by si moc přáli miminko, se přestěhují do nového domu. Na nákupech narazí na chlápka, který kdysi chodil do školy s hlavním hrdinou. Chce se s nimi přátelit, tak jim začne dávat dárky a tak nějak se i sám pozve na první večeři... Když však s ním hlavní hrdina ukončí přátelské vztahy, začnou se dít podivné věci... No, každý nemusí být takový za jakého se vydává... Doporučuji. Dobrý film. 



Noční můry z temnot (2019) - Skupina teenagerů se o halloweenské noci vydají do starého domu, o kterém kolují strašidelné pověsti. Z domu si přinesou starou Sářinu knihu, ve které jsou napsány krví strašidelné příběhy plné nejděsivějších monster. Hlavní hrdinové brzy zjistí, že jakmile se začnou příběhy v knize samy psát, zrovna probíhají a můžou se týkat zrovna jich. A každý má přece nějakou tu noční můru, které se hrozně mooooc bojí, že? A tahle děsivá monstra z jejich nejhorších a nejstrašidelnějších snů je mají nakonec dostat, protože ty příběhy nikdy neskončí dobře, že... Horor se nám líbil, dobře se na něj dívalo, bavil nás a monstra byla superos :-).



A další filmečky čekají :-).