S fialovým zirkonem

Na zítřek se pořádně vyspím, mám volno. S klukama zajdu ráno koupit papučky, protože od pondělka to zase začne - školka :-). A bude to zřejmě těžké, ta rána. Kluci teď normálně vyspávají do devíti, večer se jim nechce do postele. Snad si na nový režim rychle zvyknou a já taky :-)

 

A co mám nového? K narozeninám za narozeninové maníky jsem si nadělila krásný nový prsten. S fialovým zirkonem. Nádherný. Kozy řekly: jako od carevny :-).

 

 



Brambory po "italsku"

Dlouho jsem nepsala... Kluci se mi dnes vrátí z dovolené s babičkou a dědou a já bych chtěla ještě stihnout vyzkoušet nový přístroj - cyklotrenažér. To bude jízda :-). Pak kupa žehlení. Vedra jsou teď strašná a já bych si dala (pěkně z balkónu a sucha domova) pořádnou bouřku s velkým lijákem!

 

Včera jsem upekla brambory po italsku a dnes jsem si je vzala k obědu do práce. Sežrala jsem je už v devět ráno. Hrůza! :-) Tady je recept, pokud bude mít někdo chuť vyzkoušet. Recept jsem trošku pozměnila kvůli pažravosti muže.

 

Brambory po italsku:

 

brambory (dala jsem tak 2 kg, možná více),

1 cibule,

2 velká rajčata (dala jsem keřík malých rajčátek),

1 žlutá paprika,

hrst oliv bez pecek (třeba s papričkou),

malá plechovka kukuřice,

4 stroužky česneku,

olej,

bazalka,

oregano,

300 g strouhaného eidamu,

sůl.

 

Brambory okrájíme a nakrájíme na tenké plátky, které klademe na vymazaný plech. Osolíme, ooreganujeme, trošku pomašlujeme olejem a dáme péct do trouby na 200 stupňů. Mezitím si nakrájíme olivy, papriku, rajčátka, cibuli, česnek a nastrouháme sýr. Kousky ingrediencí jsem si dávala na misky a rajčátka jsem posypala sušenou bazalkou. Po asi půl hodině jsem na brambory rovnoměrně rozmístila ostatní zeleninu (kromě sýra), pečeme dále... Na manželovo přání jsem přidala proužky šunky a anglické slaniny. Ke konci pečení (asi tak po hodině až hodině a čtvrt) jsem směs posypala strouhaným eidamem. Je to moc dobré. Miš maš, ale sehr gut!

 

Nestihla jsem vyfotit zaplněný plech, někdo mě předběhl :-).

 



POKOPELI

Další šikovné české ručičky. Manželé Strnadovi vyrábí kožené spony, sponky, opasky, náušnice, náramky a jiné krásné věcičky. Já sama jsem si objednala dva náramky a jsou opravdu pěkné. Kolegyně z práce si nemůže vynachválit černostříbrné náušnice. Mrkněte zde a třeba si i něco zajímavého, originálního vyberete pro sebe nebo třeba pro kamaráda či kamarádku.

 

Tady pár foteček:

 

Tenhle mám v černé barvě. 7 in 1.

 

 



Pro Vojtu podruhé

Když jsem na stroji něco zašívala, Vojtíšek mě požádal o ušití další kočičky. Ta první totiž někde záhadně zmizela. Všude jsme ji hledali, ale nikaj nič. Včera jsem kočičku došila. Vojtíšek je šťastný :-). Teď si bobánek maluje vodovkami v kuchyni, zbytek rodiny se rochní na koupáku. Vojťula bohužel s antibiotiky nemůže a já se dnes rozhodla zůstat s ním  a nedávat ho hlídat dědovi.

 

 

V jako Vojtíšek a láskové srdíčko.

Vojta chtěl novou kočičku vyfotit se svým nejmilovanějším spinkáčkem, co má od miminka. Je to ta prvotní kočička, kterou mi koupila kdysi kamarádka a která mě inspirovala k ušití první potvůrky. Je to za tu dobu pořádný otrhánek a šmudlina, obličej jsem jí už musela překreslit nanovo :-).

Tři kočeny.



Pořádná dovča...

Tak dovolená nám nějak nevyšla. Po prvním týdnu dovolené jsem docela vyplivnutá, Vojtíšek je nemocný, v noci moc nepospím. Po dnešní návštěvě (už druhé v týdnu) dětské doktorky, má Vojtíšek předepsaná antibiotika. Má pořád horečky, jen po Paralenu to klesne, ale opět najíždí. Kašle drsně, sedlo mu to na průdušky. Poprvé má druhá antibiotika takhle brzy za sebou...tři týdny?

 

Dokonce si šel před chvílí sám už podruhé lehnout. Příští týden nás čekají Beskydy, tak snad se to nijak nezkomplikuje.

 

A opět sluníčko a vedra... Ach jo. Pořád áchuju :-).

 

Večer zajdu aspoň s kozama na pivko.