sobota 30. května 2015

Gratulace

Brácha udělal v úterý maturitu. Zítra má dvacet. A dnes to všechno oslavujeme. Tak ještě jednou vše nej!!!
 
 
 
A z jiného soudku, kousek ranního rozhovoru s tříletým synem:
 
Vojta: Mami, ty čůráš zadkem? (seděla jsem na WC)
Já: Ne.
Vojta: A čím teda?... :-)
 
Pěkný víkend všem, snad to krásné počasí vydrží pár hodin.


pátek 22. května 2015

S ametystem... a něco zeleného :-)

Dnes mám volno. Prodloužila jsem si víkend. Kluky jsem omluvila ve čtvrtek i v pátek ze školky, jsou opět zahlenění, tak ať se z toho dostanou. Dnes je čeká služba. Vrátí se v neděli. V sobotu mě čeká sraz z gymplu po 15 letech, jsem zvědavá :-).
 
Ke dni matek jsem si udělala radost a nadělila si další skvost z atelieru magnolia.
 
S ametystem. Hodně tmavým.
 
 



A co jsem dnes vařila na obídek? Po dlouhé době špenátové placky, oblíbené jídlo od kluků.







Recept pro ty, kteří chtějí vyzkoušet:
 
3 špenáty, několik stroužků česneku (podle jeho síly :-)) -  nastrouhat či utřít, 2 vajíčka, 10 lžic hladké mouky, trocha strouhanky, oregano, sůl, pepř, trocha mléka.
 
Zamícháme v těsto, nemělo by být moc řídké, tak zahušťujeme strouhankou. Lžící poklademe a rozetřeme na rozpálený olej v pánvi a smažíme dohněda, aby se nám při otočení placka neroztrhla. Po usmažení vyjmeme a oťapkáme ubrousky přebytečný olej. Pomažeme silnější vrstvou kečupu (klidně ostrým, pokud to není pro děti), posypeme strouhaným sýrem a polovinu placky přiklopíme. Podáváme s bramborem. Placky jsou dobré i studené.
 
Můžete dělat i ze dvou špenátů. Prostě si ty ingredience přizpůsobte vlastní chuti. S více oreganem je to pikantnější.
 

 


neděle 17. května 2015

Nedělní, srdíčkový...

Potěšil mě jeden z nových prstýnků od Lishky. Romantický, se surovým rubínem. Klidně bych ho brala, zrovna v mé velikosti :-). Můj muž mi řekl, co to tam dělá ta nalepená žvýkačka! Ha, ha... Pochybuji, že by mi ho zakoupil :-).
 
 
 
 
Už jsou za mnou dva týdny v práci,jde mi to mnohem lépe a cítím se jistější. Ovšem nějaké věcičky se budu muset ještě naučit. Ranní vstávání před pátou mně osobně vůbec nevadí, jen mi je líto kluků, když je musím budit. A pak mám občas ráno nervíky, když jeden z nich dostane hysterák a nejde s ním pohnout... nebo dlouho kaká a nechce se zvednout... a já musím stihnout bus... V autobuse se pak dvacet minut uklidňuji :-).
 
Včera dostal Šimonek nové kolo a učí se na něm jezdit. Docela mu to jde, líbí se mu to a hlavně na něm chce jezdit. Je to příjemná změna, jelikož doteď se mu na kole šlapat nechtělo :-). Já mám dneska chuť pojezdit na bruslích, dost mě to chytlo.
 
V troubě se dopéká jablečný závin, na oběd bude uzené masino a pak šup ven, snad nebude pršet. Všem přeji pohodovou neděli.


sobota 9. května 2015

Film: Pozemšťan

Před půlhodinkou jsme se s dětmi vrátili z hřiště pod barákem. Už potřetí v týdnu jsem pojezdila na kolečkových bruslích a pokaždé přidávám víc a víc kol. Musím říct, že je to celkem makačka na tom gumovém povrchu, odpor dost velký. O to však větší záběr a tělo aspoň pořádně zabírá! Kluci dokola jezdili na odrážedle a kole. Manžel taky tentokrát vyndal brusle a uznal, že na tom povrchu je to fakt mazec. :-) Po té námaze se teď cítím opravdu dobře. Mišule chystá těsto na langoše... Až to nakyne, tak si je nasmažíme a pěkně sežereme! :-)
 
Dnes odpoledne jsem si pustila jeden z filmů, který jsem už viděla snad stokrát. A budu se na něj určitě dívat ještě hodněkrát. Je totiž úplně suprový! Jmenuje se Pozemšťan (Man from the Earth - z roku 2007, má hodinku a půl). Je to takové komorní sci-fi (tohle spojení film docela vystihuje). Ve filmu hraje pár lidí, vše se odehrává na jednom místě a jde o debatu. Takhle vám to možná zní nudně, ale ve skutečnosti je to zajímavá debata mezi vysokoškolskými profesory... Tak já vám napíšu zhruba obsah děje, ovšem konec filmu určitě ne :-).
 
Hlavní hrdina, vysokoškolský profesor historie John Oldman, se rozhodne odejít po deseti letech ze školy, odstěhovat se. Při stěhování ho překvapí několik jeho kolegů, kteří se s ním chtějí rozloučit a vyzvědět z něj důvody, které ho vedou k tak zkratovitému jednání. Překvapí je tím, když řekne, že žije už nějakých 14 000 let, nestárne. Proto se musí vždy po deseti letech přemístit jinam. Lidé si začínají všímat, že se jeho vzhled nijak nemění... Zpočátku toto tvrzení jeho kolegové berou jako vtip, později se však rozpoutá divoká debata. Profesoři se mu snaží jeho "výmysl" všemožně vyvrátit, pokládají mu otázky historické, geografické, náboženské... John má však na všechno odpověď a jeho "pravdu" mu v podstatě nemají kolegové jak vyvrátit... Někteří jsou přesvědčeni, že je blázen, druzí možná začínají věřit...
 
Je John blázen nebo je opravdu přeživší kromaňonec? Co všechno tvrdil, že prožil během 14 000 let, koho potkal, kým byl? Film je opravdu strhující a jeho konec takový, že se mi pokaždé úplně roztluče srdce na plné kule :-). Já mám Pozemšťana s titulky. Stojí za to se na něj podívat. Hlavně musíte sledovat titulky a od filmu se nenechat vyrušovat :-).
 
 
 
 

 


 
 

Šimulovi jsem dneska pokreslila tričko s nevypratelnými skvrnami textilním fixem :-). Aspoň ty fleky nejsou tak bijící do očí :-).
 
 
 
 

pátek 8. května 2015

Brouzdám po Fleru

Konečně jsem se dostala k počítači a Fleru. Musela jsem se po delší době mrknout, co nového a pěkného vytvořila Lishka. Pár obrázků krásných šperků vkládám zde:
 
 







středa 6. května 2015

První jobové práce...

Od pondělí jsem se vrátila po šesti letech zpátky do pracovního procesu. První dny školení, dnes už jsem do toho najela. Zatím mi to moc nejde, hodně nového, jsem ještě taková nějaká zmatená, ne všechno si zapamatuji, plete se to... Zvykám si, zkouším, učím se. Hodně věcí, co se týče compu a prográmků, mi nefunguje. Ach jo. Ať už všechno umím, vyznám se a je to klidnější. Zatím tak trochu nervozita a moc moc teplo mi je :-). Ještěže je v pátek volno. A ráno bylo luxusní. Brutal průtrž mě zastihla na zastávce, gatě durch promočené, mokro v botách i vlasech, to jsem měla deštník. V práci na mě naštěstí čekaly suché kalhoty, které jsem si tam předevčírem přinesla.

Včerejšek byl krásný den a já jsem po dlouhé době stála (i jezdila) na kolečkových bruslích. Baví mě to a chci se tomu věnovat určitě častěji. :-)

Tak zítra zase do toho... Snad mi to půjde líp... Ta práce...

sobota 2. května 2015

Kapsička na hru

Vojťula si k narozeninám přál hlavně "tu hru, co má Šimonek", tak jsme mu ji pořídili. Aby si ji mohl s káblíkem a náhradními baterkami pěkně skladovat, ušila jsem mu na hru malou kapsičku, podobnou té Šimonkové.


Tahle dětská herní minikonzole je opravdu fajná hračka (i mě to baví). Na téhle verzi je 180 her, mezi nimi několik 3D sportovních her a ostatní jsou klasické arkádové hry... Najdete tam i logické hry, které jsem si sama musela zkusit. Šimonkovi jsem před dvěma roky pořídila trošku nižší verzi se 150 hrami. Kluci je ovšem mohou hrát jen určitou dobu a s naším dovolením. Baterky ve hře moc dlouho nevydrží, ale konzole se může zapojit přes USB kablík i do compu, takže baterie se můžou pěkně šetřit a použít někde "venku". Třeba v plně čekárně u doktora - ovšem s vypnutými zvuky :-).

Kapsičku jsem ušila na míru hře, kabelu a baterkám. :-)



Před chvilkou jsme s dětmi zkusili novou kreslící hračku, jde o seškrabávání svrchní černé vrstvy. Docela nás to bavilo. Jeden papír skrýval pod svrchní vrstvou duhové barvy a další barvy lesklé. A jako šablonky jsme měli samozřejmě dinosaury. Za dáreček děkujeme tetě Kaťušce :-).