Film: Blikající světla (2000)

Včera jsem se mrkla po částech na film Blikající světla (Blinkende lygter) z roku 2000. Je to film švédskodánský, někteří z herců hráli i v "Adamových jablcích"... jako třeba Mads Mikkelsen a Ulrich Thomsen. Film se mi jako Adamova jablka velmi líbil... Čtyři zlodějíčci si "přisvojí" čtyři miliony dánských korun a rozhodnou se otevřít si restauraci, žít slušněji... Může jim to vyjít?:-) Mrkněte, uvidíte. Stopy černého humoru zde taky naleznete :-).

 

A teď se vrhnu na česnečku! Mám na ni chuť. Dnes přijde na návštěvu kamarádka z Izraele, už se na ni těším!!!

 

 



Tip na oběd

Teď večer jsem udělala rychlý, jednoduchý a hlavně dobrý salát, který se bude podávat k zítřejšímu obědu. Budou kuřecí rarášky v bramborovém těstíčku, bramborová kaše a salátek. Kdysi jsem dostala tenhle recept od maminy a ta od své kamarádky.

 

 

 

Recept na salát z čínského zelí:

 

Půl čínského zelí nakrájíme na malé kousky, očištěnou mrkev nastrouháme najemno, oloupanou salátovou okurku nastrouháme nahrubo, 2-3 rajčata nakrájíme na menší kousky. Kousky nasypeme do mísy, přidáme dvě špetky soli, 1 lžičku cukru moučky, pokapeme octem a olejem. Vše promícháme rukama. Přikryjeme a šupsneme do lednice. Kdo chce, přidá si pepř.

 

Na kuřecí rarášky potřebujeme kuřecí prsa. Nakrájíme na střední kostky, dáme do mísy, přidáme nastrouhaný česnek, rukama pořádně promícháme, posypeme hladkou moukou a zase rukama promícháme. Mísu přikryjeme víkem a dáme přes noc do lednice. Nebo aspoň na hodinku. Připravíme si těsto na bramboráky (brambory nastrouháme najemno, přidáme vajíčko, trošku mouky, česnek, sůl, majoránku) a každý kousek masa v něm obalíme a smažíme dozlatova. Podáváme s bramborovou kaší a salátem.

 

Zítra si dáme. Mňam.

 



Kočička pro Lucii

Dodělána nedávno. Pro přítelkyni od bráchy. Jen tak.

 

Doma jsme všichni nemocní a je to mazec. Ze sobotní oslavy opět nic. Půjdu si lehnout. Aspoň na chvilku.

 

L a F do sebe pěkně zapadají :-).



Zase na hromádce...

Dneska se nám děti vrátí z prodlouženého pobytu u prarodičů, bohužel jsou opět nemocné. Manžel včera musel na pohotovost, propíchli mu ucho a dělali jiné další nezbytné vyšetřovací nechutnosti. Výsledek? Motivace k operaci nosní přepážky. Já hnusně kašlu a hlavně několikrát za den total odpadnu slabostí a bolestí. A venku tak krásně! Ach jo.

 

Aspoň jsme o víkendu dali nějaké ty filmy. V TV Plán útěku (zdařilé, mně se líbí) a Na křídlech vážky (tenhle film mám moc ráda, pokaždé na konci brečím). Včera ještě Jasmíniny slzy (2013) (s oscarovou bláznivkou Cate Blanchett - gut!) a na mužovo přání Iron Man 3 - prostě pohodovka.

 

Teď už se jen dát do kupy a dorazit na sobotní oslavu, která je už odkládána tak namilionkráte.

Romantický filmeček...

Už mi je taky nějak divně, nevydržela jsem sedět u šití, tak jsem si pustila film Se slovníkem v posteli (2003). A dobře jsem udělala. Romantika... Pohoda... Pěkný chlap, pěkná baba... :-). Drama, láska... Až v titulkách jsem přišla na to, že domorodkyni hrála Jessica Alba, nějak mi nedošlo, že je to ona. A Hugh Dancy vypadal pěkně cucákově, opáleně a mladě, ne jako v Hannibalovi :-).

 

 

 

 

Bacily pryč od nás! Letos ty nemoci pořád kolují. Kluci - my, my - kluci... 



Kniha: Černý dům

Děti šly včera do služby a já jsem si tak včera v klidu dočetla pokračování Talismanu Černý dům. Přiznám se, že zpočátku jsem se pročítala stránkami trochu těžce, ale po pár desítkách jsem se do toho dostala. Hlavním hrdinou je opět Jack, který v první knize putoval pro talisman a zachránil tak matku i celý svět. Jack je "žandár" ve výslužbě (dospělý mlaďoch), na Teritoria už dávno zapomněl, ale ta jsou mu připomenuta pomocí červených pírek a modrých červenčích vajíček. Usadí se v příjemném domě v místech, kde řádí masový a kanibalistický vrah malých dětí - Rybář. Nakonec se pouští do spolupráce s místním policistou, který je i jeho přítelem. Samozřejmě nejde "jen" o obyčejného masového vraha, vše má dalekosáhlejší souvislosti a nakonec nejde o nic jiného než o záchranu jednoho chlapce a celého světa - nebo spíš světů. V této knize se Jack setká se svou největší láskou, udělá si přátelé z party drsných motorkářů, poznává skvělého přítele ve slepém Henrym.

 

Kniha má velice dobrý příběh (jako vždy) a konec můžeme chápat i dost otevřeně, takže pokud se bude Stephenovi chtít, mohl by klidně napsat i třetí díl.

 

 

 

 

Včera večer jsme se s mužem mrkli na film Na hraně zítřka (2014) s Tomem Cruisem. Žánrově Sci-Fi, akční. Musím říct, že mě to bavilo, docela sranda :-). Na ČSFD je film vysoce hodnocen, což mě překvapilo. Ale jinak se dá u filmečku zabavit.

 

A co dneska? Byla jsem nakoupit, v lékárně jsem vzala (tedy koupila) spoustu léků, jelikož manžel odpadl s horečkami a kašlem. Hovězí polévka se už vaří. Ach jo. 



Brambory po myslivecku

Brambory po myslivecku je jídlo, které má v oblibě můj manžel. Jídlo je to u nás velice vzácné, jelikož ho moc často nedělám. Je to taková ta piplačka na delší dobu, pořád něco krájíte, loupete, smažíte, je vám vedro... Kluci jsou oba ve školce, tak jsem se do toho nakonec pustila. S kluky doma bych tohle vaření vzdala :-). S bramborami jsem si pěkně vyhrála a každé kolečko pěkně zvlášť na pánvi opekla.

 

Tady je recept pro ty, kteří chtějí vyzkoušet:

 

1 kg vepřového masa nakrájet na nudličky, olej, sůl, pepř, 1 červenou a 1 žlutou papriku nakrájet na nudličky, 200 g omytých žampionů opět nakrájet, fakt velký hrnec brambor uvařených ve slupce (já si je vždycky uvařím den předem), 2 lžíce sójové omáčky, 100 ml smetany (i víc), majoránka.

 

Nakrájené papriky a žampiony osmahneme na oleji a podusíme v pánvi. Poté podlijeme trochou vody, okořeníme majoránkou, dáme dvě lžíce sójovky a přilijeme smetanu. Ještě povaříme. Pak si můžeme slít směs třeba do menšího hrnce a přikrýt poklicí. Mezitím loupeme slupku z uvařených brambor... Maso si nakrájíme na nudličky a opečeme na pánvi pěkně dozlatova. Nezapomeneme osolit a opepřit. Přidáme do hrnce s paprikou a žampiony, promícháme, přikryjeme poklicí.

 

Oloupané brambory uvařené ve slupce nakrájíme na kolečka a na pánvi s olejem pěkně rozprostřeme, aby se každé jedno kolečko pěkně opeklo. Opečeme i z druhé strany a přendáme do již připraveného velkého hrnce. A zase další runda bramborových koleček a jedeme a smažíme... Použila jsem dvě pánve, abych v té kuchyni strávila trochu méně času, ještě jsem totiž přivařila pár brambor. To abych pak neposlouchala mužova slova: Těch brambor mohlo být více! A nakonec překydneme směs z malého hrnce do velkého hrnce s kolečky brambor a celé to smícháme dohromady. Je to opravdu moc dobré a druhý den brambory nasáknou všechny ty šťávy a je to ještě lepší!

 

 

 

 

 

Možná vám to připadá jako nevábný mišung, ale je to výborné! A máme zase dva dny co žrát :-).

 

A jak včera dopadlo trhání mé zlovolné osmičky? Docela jsem měla strach. Opich jsem kupodivu skoro necítila jako jindy, pak jsem si pokecala se zubařem o brzkém gymplovém srazu po patnácti letech, injekce najela a pak asi 40 sekund křupání a tahání... a zub byl venku. A protože jsem někdy jak malé děcko, zoubek jsem si vzala domů a všem ukázala :-).





Jsem nechutná, co? Já vím :-).

Nakonec zasloužené preso a pak orbitrek u posledního dílu Ulice, kde snad má být padesát odstínů Terezy, či co :-)

 

Opičky od babičky

Kluci dostali od babičky další uháčkovaná zvířátka. Tentokrát opičky. Dokonce můžou i stát, když se opřou o ocas :-)

 

 

 

Jinak se necítím nijak dobře, včera jsem celý den ležela a nebyla schopná nic dělat. Asi ale vím, co je příčinou. Nová HA. Ach jo. Aspoň jsem si připomenula své první těhotenství, kdy jsem byla v prvních několika měsících total vyřízený ležák a stále hubla a hubla... Prostě hnus. Vysazuji. A zítra mě čeká další pošušňáníčko - trhání osmičky. Moje premiéra. Ještěže je můj zubař spolužák ze střední. Zase se mě bude při zákroku, kdy budu mít hubu rozevřenou (možná v ní budu mít i gumové kolečko, aby mi nesklaply čelisti jako minule), ptát na různé věci a mně se bude chtít smát... a tak se zmůžu jen na nějaké uslintané hýkání... :-). Snad to přežiju a bolesti pak nebudou devastující...