Pro neteř

Ze zbytků závěsů, které jsem  zkracovala do pokojíčku od Viky, jsem ušila kapsičku. Aby si tam mohla Viktorka schovávat své cennosti. :-)

 

 

 

 

 

 

 

Jinak od pátku děti sloužily. V sobotu jsme si s mužem objednali pizzu a sotva nám ji dovezli, pustili si horor, tak nám volala babička, že to Vojtu zase chytlo. Kýla blbá! Takže šup šup do auta, já jsem ještě pobalila věci, kdyby to byl akut na operaci a jeli jsme do nemocnice. Zas to zalezlo a Vojta usnul. Fakt nervíky. Už aby šel na operaci a všechno dobře proběhlo. Bez komplikací.

 

Každopádně horor proběhl a docela jsem se i v některých okamžicích bála podívat na monitor :-). Jmenuje se Pod zemí (As Above, So Below - 2014) - pokud máte tento žánr rádi, mrkněte zde.

 

Na další horor se už zase chystám :-).

 



Pokoj

Mám pro vás dóst dobrý tip na knihu. Před pár týdny jsem na ni natrefila v obchodě (už jsem ale o ní někde četla a přišlo mi, že bude zajímavá), byla ve výprodeji jen za pár korun, takže jsem si ji samozřejmě hned pořídila. Včera jsem ji dočetla... A opět můžu jen doporučit. Jmenuje se Pokoj, autorka: Emma Donoghue. Není to odpočinková četba. Ale je to skvělá a napínavá četba!

 

 

 

 

Trochu k ději: Kniha je psána z pohledu pětiletého chlapce, který se svou matkou žije v jednom pokoji (domku) v zajetí.  Jeho matka byla jako studentka unesena  a již mnoho let vězněná. Porodila ho v tomto prostoru-pokoji, vychovávala, vymýšlela různé hry... často byla znásilňována... vše dospělo až k bodu, kdy jí došlo, že se odtamtud musí oba dostat do Venku... A Jack nemá o opravdovém světě mimo Pokoj vůbec ani tušení. Když mu matka začne o Venku vyprávět pravdu, nevěří tomu. Neví, že doopravdy existují i jiné děti, obchody, hřiště, nemocnice, zmrzlina, měsíc, schody... Jediná věc, která je trochu "poutá" s okolním světem, je Telka. 

 

Knížka je skvěle napsaná a ta slova! Skvěle zkomolená Jackova slova...

 

A trocha opsaného z obalu knihy: Pro pětiletého Jacka je Pokoj celým světem. Je to místo, kde se narodil, kde vyrůstá, kde žije se svou Mami. Celý sen si hrají, učí se, cvičí nebo si čtou, v noci ho Mami ukládá do bezpečí Skříně. To proto, aby ho neviděl Čert, který za ní občas přichází... Jack má z Čerta strach.

 





Zajíc kravaťák

Kluci jsou oba ve školce, Vojtíšek podruhé. Snad to opět proběhne v pohodičce. Já včera došila zajíce s kravatou a tady je.

 

 

Barva látky je opravdu fialková s bílým puntíkem :-). 



Bábovka

Upekla jsem bábovku. Konečně i makovou. Nemám totiž mlýnek na mák, ale už jsem si ho zapůjčila.

 

 



 

 

 

Tahle bábovka se můžu dělat s mákem, s ořechy nebo s kokosem. Recept je po babičce.

 

 

Recept:

 

1 hrnek hladké mouky, 1 hrnek cukru moučky, 1 hrnek mletého máku, nebo mletých ořechů (sekaných), nebo strouhaného kokosu, 3 vejce, 1/4 l mléka, půl hrnku oleje, 1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva.

 

Vše smícháme dohromady v docela tekuté těsto a nalejeme do vymazané a vysypané formy bábovky. Pečeme cca na 160-170 stupňů kolem 55 minut.

Konečně po týdnu...

... jsem se dostala ke zkrácení závěsů, které mi ségra přinesla. Budou do pokojíčku od neteře. K tomu jsem jí ušila ze zbytku dvoje povlečení na polštářky 39 * 39 cm. A z dalších zbytků jí asi udělám nějaké pouzderko na pastelky nebo jiné serepetičky.

...pořádně pomačkané... :-)

Na plnění zezadu je kapsa na patentek.

 

A už se rýsuje další spinkáček :-). Další zajonc.

Aktovka 2

Dnešní dopoledne bylo ve znamení doktorů. S Vojtíškem jsme byli na urologii, kde nám pan doktor potvrdil fimózu a prozatím nám předepsal kortikoidní mastičku, kterou mu budeme mazat pindíka 9 týdnů. Budu se modlit, aby  mu ta předkožka povolila. U té kýly si nebyl jistý, zda je to tříselná kýla nebo hydrokéla (u té by nemusela být operace). Pak nás vyslal na chirurgické vyšetření, kde pan primář pohmatem hned poznal, že je to kýla tříselná, tím pádem nás operace nemine. V Havířově ale anesteziologové nechtějí (bojí se) "dávat" děti mladší tří let pod narkózu, tak máme jet do Ostravy (Havířov stejně v plánu nebyl). A musím říct, že mám strach z té narkózy. Docela mě ti doktoři vyděsili. Chceme to mít zdárně a co nejdříve za sebou. Bobek malý, můj...

 

Mrkla jsem před chvilkou na prodejce movasy, od kterého se mi zalíbila kožená brašna a má tam už druhou. Je fakticky dóst dobrá. Tentokráte šitá dokulata. Vleze se v klidu A4 a plno jiných věcí. Kožené kabely jsou prakticky nezničitelné a cenově tahle konkrétně dostupná je.

 

 



Jaká byla oslava a co z toho bylo...

Oslava narozenin od Šimonka proběhla v sobotu chaoticky jako vždy. Byt nemáme moc velký a lidí se u nás sešlo docela hodně. Já byla většinu času v kuchyni, obsluhovala jsem a plnila přání hostů, děti si vždy unesly někoho z dospělých do pokojíku, kde si hrály s novými hračkami. Prostě se u nás lidi přelévali z pokoje do pokoje :-).

 

Dort byl naprosto úžasný, nejen vzhledově, ale i chuťově. Byl jemný, v lehkém krému byly mandarinky a marcipán byl slaďoučký... ten jsme všichni olupovali. Dneska jsem z něj dosnídala poslední kousíček.

 

Nikdo z dětí nepřišel v sobotu zkrátka, Šimonek dostal spoustu dárků a bráška Vojta se sestřenkou Vikinkou taky. Největší radost měl Šíma z mečů (doma byla docela bitka a včera už muž klukům meče zabavil - schoval na skříň) a hasičské stanice. Meče jsou sice měkké, ale když jsem se zkusila  jedním jen tak ze srandy švihnout po ruce, štípalo to jak čert.

Včera jsme rozbalili jeden z dárků - Mozaiku. Skvělá hračka. Vyžaduje ale soustředění. Šimonek u toho dlouho nevydržel (zaslechl z TV oblíbené Transformers), ale zato já jsem si tři obrázky musela složit. Není to žádná novinka na trhu, i já kdysi měla mozaiku, ale takovou se špuntíky a poskládaný obrázek jsem nemohla zvednout, aniž by se rozsypal. Tahle je fakticky suprová a doporučuji! Skládá se z mini kosteček šesti barev. Nejdřív si je musíte odtrhat ze stromečku (jsou na takové středové tyčince). Já jsem včera začala jednotlivé dílečky z tyčinky odtrhávat, ale za chvíli mě docela začaly bolet prsty. Pak jsem dostala geniální nápad (asi za ta léta na mateřské opravdu degeneruji), že dílky můžu přece od středové tyčky odstříhat, že... :-) Dílků je dost na složení velkých obrázků - celkem 2016! Mozaika je český výrobek - od Vista. Trénuje dětskou představivost, soustředěnost, vytrvalost, jemnou motoriku. Více třeba tady.

 

Na vytvoření obrázku kostry se chystáme se Šímou. U včerejšího skládání jsem si připadala jako malé dítě - fakt mě to bavilo :-).

 

Broučka složil Šimonek. Tohle jsou jednodušší obrázky. Destičky se mohou spojit v jednu velkou a děti si mohou vytvářet obrázky podle svých představ. Na vyndávání dílků je ve hře přibalena pinzeta, ale nepřipadá mi moc vyhovující, musíme na to vymyslet nějaké jiné vyndávátko, ať se mozaikové částečky nepoškodí.

 

A to jsou ty středové tyčinky, na kterých byly jednotlivé dílky přidělány. Chtěla jsem je původně vyhodit, ale nakonec se ukázalo, že se dají třeba třídit s Vojtou podle barev, mohou se z nich skládat na zemi různé tvary, mnohoúhelníky, koleje a tak.

 

Večer se nemohli kluci od "odpadních" mozaikových tyčinek hnout.

 

 

A to je ona hasičská stanice, kterou si Šimonek moc přál. Vydává tři zvuky, ale nejlepší na ní je, že vysílačka zesiluje hlas jako mikrofon... Každý den teď u nás bude znít: "Zkouška sirén, zkouška sirén. Právě proběhla zkouška sirén." :-)

 



A co jinak dnes? Dnes se šel do školky poprvé podívat Vojtíšek. Je mu čerstvě 2 a půl ročku, tak doufám, že to tam zvládne. Jsem teď tak trochu nervózní a pořád pošilhávám po mobilu. Budou mi volat?

 

Když jsem s ním ráno vešla do školky, začal si pěkně hrát s hračkami. Mě a moje řeči o říkání si na záchod už ani nevnímal. Tak snad se nezlulá!!! Paní učitelky jsou tam ale moc šikovné, tak si myslím, že si brzy zvykne. 

Dort na 5 ročků

Kamarádka upekla Šimonkovi dort (peče super dorty a v různých tvarech) ve tvaru autíčka Bleska McQueena, je krásný a škoda ho jíst :-). První reakcí Šimonka bylo: "To je z plastelíny?"

 

Přípravy na oslavu vrcholí, samozřejmě jako naschvál byli kluci od rána docela protivní, proto se mi u pečení minišátečků trochu klepaly ruce :-). Manžela jsem nenápadně vmanévrovala do smažení bramborových placek, tak jsem na chvíli mohla z kuchyně zdrhnout. Už to tady pěkně voní.

 

Fotečky byly pořízeny opravdu v cuku letu a nejsou dobré, ale ten dort určitě dobrý bude!!!!!!!!!! :-)

 



 

Se zapatlanou židlí :-). Můžu umývat stokrát denně.

 

Kočička zelenohnědá

Ráno byl Šimonek celý natěšený do školky, protože zítra má narozeniny a děti mu budou přát a on rozdávat bonbonky :-). Vojťulka bude ještě do odpoledne u babičky a dědečka a já tak můžu pokračovat v bytovém úklidu, pak napéct sekanou, připravit pomazánku... Zbytek až zítra. Včera to moje malé božatko zase "chytla" ta kýla, zrovna když byl u prarodičů. Volali mi, že brečí, že ho to bolí. Opět mu ta kula vyjela vysoko na třísle a sekla se tam. Naštěstí si Vojtíšek našel prý v leže nějakou dobrou polohu, tak mu to zajelo zpátky do břicha. Ve středu nás čeká urologie a pak můžeme řešit tu operaci. Ať už má zdárně po ní a je mu dobře.

 

Včera večer jsem nové kočičce přišila nožky a před chvílí ji v rychlosti nafotila, ať stíhám vše, co jsem si dnes na lístečku naplánovala :-). Budu odškrtávat :-).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V pauze...

Dávám si malou přestávku od uklízení a vaření. Kluci odešli sloužit a já jsem se pustila do kuchyně. Začala jsem mytím lednice (teď je teda výstavní), udělala jsem okno a pak všechny ty přihrádky špajzovní a skleničkové a všechny jiné možné :-). Nemám to ještě hotové, ale všechno nějak stihnu. V sobotu nás čeká rodinná oslava Šimonkového pátého ročku, tak ještě bude dost uklízení a chystání :-). Mrkla jsem teď na Fler a padla mi do oka fajná kožená aktovka. Vypadá opravdu dobře a cena mi přijde docela v pohodě. Ručně dělaná prodejcem movasy. Dobrá, že?

 

 

 

 



Kočička pro Vojtu a nudle od Mišuly :-)

Před chvilkou jsem došila kočičku pro Vojtíška na přání. Dokonce jsem mu před pár dny pracně vyskládala na zem látky, ze kterých si mohl sám vybrat materiál na spinkáčka. Dlouho se na ně díval a pak jen řekl: Já nevím. :-)

 

Nakonec ale přece jenom vybral nějaké látečky a já jsem se je pokusila nějak "skloubit". Kočička byla před půl hodinkou slavnostně předána. Bude dělat kamarádku jeho nejoblíbenější spací hračce - jiné dosti opatlané kočičce, kterou jsem nešila. Dostala jsem ji kdysi od kamarádky. Tahle kočička byla takovou první příčinou, že jsem se vůbec pustila do šití těchhle hraček. Někdy tady dám její fotku, je to srandovní špindíra :-). Ocucaná a ohryzaná.
 

 

 

 

 

 

A tohle se u nás dneska sušilo v kuchyni. Manžel vyrobil, nakrájel (zatím nemáme strojek) a rozvěsil.

:-)

 



 





Ještě trocha poezie :-)

Slíbená a mnou oblíbená báseň, kterou si budu pamatovat snad celý život:

 

DÍTĚ ZÍTŘKA

Josef Kainar

 

Školáče, malé školáče,

otvírá atlas, větší než je samo.

Malinkým prstem v mapě zaloví.

Jak je tu všechno krásně zmalováno.

 

Nížiny zelenou, jak mladá jarní pšenka,

hory jsou hnědavé, že jsou tam hříbata.

A tahle žilka modravá a tenká?

V řekách přec bývá modrá voda, ne?

 

My už jsme v mapách skoro jako doma,

my už se v mapách nějak vyznáme.

Některá hora nosí zimní čapku,

a to je ledovec, tam jednou vylézti!

 

Poslal bych domů lístek na památku,

mamince pro úlek a Pavle pro štěstí.

Zde šplouchá oceán až po samý okraj mapy.

A kapitáni stojí na můstku a z dýmky pukají,

když tajfuny je trápí.

 

A tady fjord a mys a průplav uzounký.

A zase pevnina. Tož dohromady je to koule jediná.

Co ta se navrtí, co ta se naotáčí.

A měst je na ní, lidských měst,

jak máku na koláči. Prstík je sbírá, vybírá,

jak v horkém dětském snění.

Maličký, počkej, což je tvůj ten svět?

A podiví se školáče: „A není“?

 

Fajná, že ?

 

A co u nás nového? Kluci jsou nemocní, Vojta měl i horečky. Noc byla opravdu hrozná. Spala jsem na provizorní matraci u kluků v pokojíku na zemi mezi jejich postelemi a jenom čekala, ze které strany na mě vrhnou všechny ty hleny :-). Moc jsem teda nenaspala. A to měl jít Vojtíšek v pondělí poprvé do školky. Zvykat si. Bude se to muset o pár dní odložit. Ale už se těšíme na příští sobotu, čeká nás oslava - Šimonek bude mít už pět let! Toto sakra ale letí...